Konrád z Megenberku (Conradus Megenbergensis, Conradus de Montepuellarum, Konrad von Megenberg) se narodil pravděpodobně dne 2. února roku 1309 v Mäbenberku u Norimberka, zemřel 11. dubna 1374 v Řezně (Regensburg). Byl to středověký německý teolog, autor spisů teologických, ale i společenskovědních a přírodovědných.

Studoval nejprve v Erfurtu, potom v Paříži na Sorbonně. Stal se magistrem svobodných umění, v Paříži od roku 1334 i vyučoval. V roce 1343 se stal rektorem svatoštěpánské školy ve Vídni. Od roku 1348 žil v bavorském Řezně, kde zastával funkci faráře, později se stal kanovníkem katedrály a členem městské rady. Několikrát vykonal cestu k papežské kurii do Avignonu.
Byl to velmi plodný spisovatel středověku, jednou z jeho nejznámějších prací je Buch der Natur (Buch von den natürlichen Dingen), z let 1348–50. Vzorem pro ni mu bylo dílo De naturis rerum dominikána Tomáše z Cantimpré (Thomas Cantipratensis). Konrádova práce podává přehled o všech v jeho době známých přírodních vědách, jedná se vlastně o první přírodovědnou práci v německém jazyce. Ve středověku byla dosti populární, často se přepisovala a v roce 1475 se dokonce dočkala prvního tištěného vydání. Vyšla pak ještě několikrát, a to dokonce ještě i v první polovině 16. století. Kniha obsahuje osm kapitol, vedle pojednání o člověku zde najdeme i pasáže věnující se astronomii, geologii, zoologii i botanice.
Z jeho dalších rukopisů jmenujme ještě například Planctus ecclesiæ in Germania (1337), Speculum felicitatis humanæ (1348), Causa terre motus (1349), De translatione imperii (1355), Oeconomica (1353–63) aj.
Konrád z MegenberkuKonrád z Megenberku