Zhruba 15 km jihovýchodně od Plzně, na rozhraní Plzeňské pahorkatiny a Podbrdska, na svazích nad řekou Úslavou a břehem Lopatského rybníka najdeme kouzelný lovecký zámeček zvaný Kozel.
Kozel
Nutno hned poznamenat, že malebný není jen samotný zámeček, ale i celý okolní park. Jeho vyvýšená poloha nabízí čarokrásné výhledy do dalekého kraje, propojuje takto vlastně zámecký park se širším okolím. Zdejší osy dosahují rozměrů nečekaně velkolepých, ba až úchvatných, vše však nakonec působí dokonale jednotně, sladěně a mile (člověk jistě převelice ochotně přehlédne panelovou výstavbu z doby budování rozvinutého blahobytu v nedalekém městysi pod zámeckým svahem, která se do zdejší krajiny hodí stejně dobře jako Ferda Mravenec do Tří mušketýrů). Nízká klasicistní stavba zámku nijak nenarušuje poklidný ráz zdejší krajiny.
Kozel
Zámeček byl na tomto místě vybudován v letech 1784–89, nejvyššímu královskému lovčímu Janu Vojtěchovi Černínovi z Chudenic ho zde postavil architekt Václav Haberditz. Na konci 18. století pak lovecký zámeček přestavěl na letní sídlo významný architekt Ignác Jan Nepomuk Palliardi (1737–1824), jehož tvorbu známe například i z jedinečných Palácových zahrad pod Pražským hradem.
Kozel
Nádvoří zámku je osázeno trávníkem s fontánou uprostřed. Samotný park doznal největší úpravy až v letech 1875–76, tedy v době, kdy zámeček patřil Valdštejnům. Z dřívější obory, bažantnice a lesa se postupně začal stávat úhledný anglický park. Tato proměna je spojena se jménem zdejšího zámeckého zahradníka Františka Xavera France (1838–1910), který předtím působil ve vídeňském Schönbrunnu. Vysadil zde údajně na 6 tisíc stromů, doplnil park četnými romantickými prvky. Současná úprava zámeckého parku podle návrhu Karla Drhovského byla započata v roce 1976. Jeho celková rozloha čítá asi 40 hektarů.
Kozel
Hned vedle zámku najdeme samostatně stojící budovy kaple, konírny, jízdárny a lokajny, za zámkem se rozkládá vyhlídková terasa s bazénem a loveckým motivem od Ignáce Michala Platzera z roku 1792, v těsném okolí zámku jsou nepřehlédnutelné záhony růží, ale i výsadby trvalek. Pod zámkem v parku objevíme ferme ornée v podobě ohrazené bukolické salaše, dnes výrazně osázené letničkami mnoha druhů, nedaleko odtud stojí i skleník a zázemí pro zámecké zahradníky. V areálu nechybí ani menší rybníčky, altány, můstky, početná je také sochařská výzdoba.
Kozel
Podle Karla Hiekeho (1984) v parku roste asi 51 druhů jehličnanů a 111 druhů listnáčů. Původní dřeviny se zde plynule střídají s výsadbami stromů exotických. K nejstarším stromům patří jedle kavkazská (Abies nordmanniana), metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides), tsuga (Tsuga canadensis), liliovníky tulipánokvěté (Liriodendron tulipifera), okrasné duby, buky, javory i jeřáby. Početně zastoupené jsou jalovce, smrky a zeravy, nechybí ani jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba). Z keřů jsou četné pěnišníky, najdeme zde ale třeba i kalinu pražskou (Viburnum ×pragense), ostružiník vonný (Rubus odoratus), tavolníkovec jeřábolistý (Sorbaria sorbifolia), mnohé druhy rodu Prunus, weigelie apod.
Kozel
Výrazně modelovaný terén parku skýtá řadu zajímavých pohledů na zdejší výsadby i architektonické detaily. Široké průhledy k zámku, rybníku i do okolní krajiny navozují výrazný pocit volnosti, ba až radosti. Návštěvu tohoto parku můžeme našim čtenářům s klidným svědomím doporučit. Jedná se nejen o místo reálně krásné, mistrně zasazené do okolní krajiny, ale i perfektně udržované: není to jen čistota linií, která se vám zde bude líbit. Kozel pro vás může být příjemným překvapením.
Kozel
Park zámečku Kozel můžete navštívit od května až do září každodenně (tedy kromě pondělí), v dubnu a říjnu je otevřeno jen o víkendech.
Kozel
Fotografováno dne 11. 9. 2013.