KRASCHENINNIKOVIA LANATA (Pursh) A. Meeuse et A. Smit – bělostník / sivovlasec

Syn.: Ceratoides lanata (Pursh) J. T. Howell, Diotis lanata Pursh, Eurotia lanata (Pursh) Moquin-Tandon, Krascheninnikovia ceratoides subsp. lanata (Pursh) Heklau
Čeleď: Amaranthaceae – laskavcovité

Krascheninnikovia lanata

Rozšíření: Severoamerický druh, vyskytuje se na rozsáhlém území západní a střední Kanady (Yukon, Alberta, Manitoba, Saskatchewan), západu a okrajově i středozápadu USA (Oklahoma, Kansas, Nebraska, Severní Dakota, Jižní Dakota, Colorado, Idaho, Montana, Oregon, Washington, Wyoming, New Mexico, Texas, Arizona, Kalifornie, Nevada, Utah) až po sever Mexika (Baja California, Sonora).

Ekologie: Roste na nejrůznějších stanovištích, většinou v alkalických půdách, v nadmořské výšce 100–2700 m: na travnatých pláních, v xerotermních pelyňkových křovinách i na horských stráních v dešťovém stínu; roste i v křovinatých porostech solných pouští. Často tvoří čisté porosty. Je to dlouhověký druh, udává se, že nejstarší rostlině nalezené v jihozápadním Idaho bylo 136 let. Kvete od března do června.

Krascheninnikovia lanata

Popis: Stálezelený bohatě větvený polokeř s dřevnatou bází a přímými bylinnými lodyhami, dorůstá výšky 50–100 cm. Kořenový systém se skládá z dlouhého hlavního kořene a mnoha rozvětvených postranní kořenů; vláknité kořeny dosahují až do hloubky 1 m, hlavní kořen může dorůst délky i několika metrů. Celá rostlina je hustě bíle a později až nahnědle plstnatá. Listy jsou střídavé, krátce řapíkaté, čepele čárkovité až úzce kopinaté se zanořenou středovou žilkou, na bázi uťaté, na vrcholu tupé, 1–3(–4) cm dlouhé, s okraji obvykle silně podvinutými. Na vrcholech lodyh jsou bohatá klasnatá květenství jednopohlavných květů; v horní části jsou samčí květy, v dolní několik samičích květů. Samčí květy podpírají plstnaté listeny podobné listům, okvětí je čtyřlaločnaté, tyčinky 4; samičí květy jsou skryté ve dvou částečně srostlých listenech 4–7,5 mm dlouhých, hustě chlupatých, mají 2 protáhlé blizny, okvětí chybí. Plody jsou vejčité, ploché váčky 3–5 mm dlouhé, hnědé osemení je pokryté hedvábitými bílými chlupy umožňujícími rozptýlení větrem.

Využití: Druh má velký nutriční význam pro volně žijící i domácí hospodářská zvířata, zejména v zimě, kdy krmivo je vzácné. Rostliny vyčnívají nad sněhem a usnadňují zimní pastvu (proto má rostlina obecné jméno „winterfat“). Mladé listy dorůstají na jaře nebo po deštích. Druh se pěstuje i jako okrasný. Využíval se také v tradiční medicíně.

Poznámka: Rod byl pojmenován na počest ruského geografa a botanika Stepana Petroviče Krašeninnikova (1711–1755), který procestoval a prozkoumal Sibiř a Kamčatku.

Krascheninnikovia lanata
Krascheninnikovia lanata
Krascheninnikovia lanata

Fotografováno dne 29. 8. 2014 (USA, Utah, NP Arches, u Landscape Arch).