Karl Sigismund Kunth se narodil dne 18. června 1788 v Lipsku, zemřel 22. března 1850 v Berlíně. Německý botanik.

Nestudoval na univerzitě, ale bohatý strýc G. J. C. Kunth (1757-1829, politik a pedagog s osobní vazbou na Humboldtovu rodinu) ho v roce 1806 pozval do Berlína a zajistil mu zaměstnání. K. S. Kunth využil svých možností a všechen volný čas věnoval sebevzdělávání.
Po setkání s berlínským botanikem Willdenowem se věnoval botanice, ve které později vynikl. Podle Linnéova systému zpracoval studii Flora Berolinensis sive Enumeratio plantarum circa Berolinum sponte crescentium (1813; 2. vydání 1838). V té době hledal Alexander von Humboldt botanika, který by zpracoval botanické sběry z jeho pětileté expedice do Jižní Ameriky. Nejdříve byl o spolupráci požádán Willdenow (1765–1812), který však brzy po zahájení práce zemřel. Na doporučení se Humboldt obrátil na Kuntha, kterému bylo 25 let. Ten v roce 1813 odjel do Paříže, osvědčil se a do roku 1829 neúnavně zpracovával sběry. V Paříži se seznámil s mnoha vynikajícími odborníky – jeho přáteli byli Adrien de Jussieu (1797–1853), A. Richard (1794–1852), R. L. Desfontaines (1750–1833). Pařížské herbáře v Jardin des Plantes i sbírky J. P. B. Delesserta (1773–1847) mu byly při jeho práci k dispozici. Při pracovní návštěvě Londýna se seznámil také s R. Brownem. Díky své pracovitosti a odborným znalostem získal i oficiální uznání – v roce 1816 se stal dopisujícím členem Francouzské akademie věd a po návratu do Berlína působil jako uznávaný řádný profesor botaniky a zástupce ředitele berlínské botanické zahrady.
Kolem roku 1837 začal mít zdravotní problémy, trápily ho revmatické potíže, přidaly se psychické problémy. V roce 1850, pravděpodobně v záchvatu deprese, spáchal sebevraždu. I s ohledem na jeho zdraví je jeho rozsáhlá práce obdivuhodná. Spolupracoval na díle Nova Genera et Species plantarum: quas ad plagam aequinoctialem orbis novi collegerunt / descripserunt, partim adumbraventunt Amat. Bonpland et Alex. De Humboldt, Paříž, 1815–25 (7 dílů). Jeho nejvýznamnější práce je Synopsis plantarum quas in itinere ad plagam aequinoctialem orbis novi collegerunt A. de Humboldt et A. Bonpland, Paříž 1822–25, kde je uvedeno přes 4500 rostlin sebraných Humboldtem a Bonplandem, z toho 3600 nově popsaných. Dílo tvoří dohromady 7 svazků se 700 tabulí mědirytin. Později vyšel výtah ze Synopsis ve 4 svazcích.
Napsal monografické práce, např. Les Mimoses et autres plantes Légumineuses du Nouveau Continent, recueillies par M. M. de Humboldt et Bonpland (Paříž 1819–24), Malvaceae, Büttneriaceae, Tiliaceae, familiae denuo ad examen revocatae chracteriusque magis exactis distinctae, addita familia nova Bixinarum (Paříž 1822). V Berlíně vydal v roce 1831 Handbuch der Botanik, v roce 1834 Anleitung zur Kennthiss sämmtlicher in der Pharmacopoea Borussica aufgeführten offizinellen Gewächse, nach natürlichen Familien. Dokončil a v roce 1835 v Paříži vydal Bonplandovu práci Distribution méthodique de la famille des Graminées, protože Bonpland se vrátil do Jižní Ameriky. V letech 1833–50 zpracoval a vydal Enumeratio plantarum omnium hucuque cognitarum secundum familias naturales disposita, adjectis characteribus, differentiis et synonymis (Stuttgart, Tübingen). První díl byl věnován Humboldtovi: Agrostographia synoptica (trávy ve 2 svazcích, v prvním 876 druhů, druhý jako Supplementum vyšel v roce 1835). Druhý díl se jmenoval Cyperographia synoptica (1837), v dalších třech dílech byly zpracovány zbývající jednoděložné rostliny. Pátý díl Kunth psal již silně ovlivněn svou chorobou.
Kromě publikací je cenný jeho herbář, který obsahuje mnoho nepublikovaných údajů a jež se týkají kritického studia rodů a druhů. Jsou to doklady z pařížského muzea, sběry z pařížské Jardin des Plantes, asi 3000 exemplářů z Humboldtovy a Bonplandovy expedice, sběry z berlínské botanické zahrady, sbírka cizokrajných dřevin. Celkově se jednalo asi o 55 tisíc položek. Většina by měla být uložena v Berlíně v tzv. generálním herbáři.

Kunth popsal a pojmenoval mnoho druhů, rodů a vytvořil i vyšší systematické jednotky, z nichž jsou mnohé dodnes uznávány (např. Burseraceae Kunth, Juglandaceae Kunth). Botanická zkratka jeho jména je KUNTH, je však zastoupen i ve zkratce HBK (Humboldt, Bonpland, Kunth). Při volbě jmen rodů vycházel především z jmen botaniků (Kohlrauschia – německá botanička H. Kohlrausch, 1781–1841; Ottoa – německý zahradník a botanik C. F. Otto, 1783–56; ), lesníků (Cottea – W. Cotta, 1796–1874), zoologů, botanických ilustrátorů (Eulalia – Eulalia Delile, 1800–40), fyziků, meteorologů (Dovea – H. W. Dove, 1803–79), historických osob (Jubaea) a dalších. Některá jeho jména jsou ortografickými variantami starších jmen; někdy pojmenování měnil, ale podle kódu byla později zamítnuta (změna Richardia na Richardsonia). Mnoho z jeho jmen je dnes neplatných, zachovány zůstaly např. rody Pterocarya, Eichhornia (J. A. F. Eichhorn, 1779–1856, pruský ministr školství).
Na jeho počest pojmenovali Humboldt a Bonpland rod Kunthia, Arecaceae; známe i druhová jména kunthiana, kunthianum, kunthii. Patří sem např. Conyza kunthiana, Saussurea kunthiana, Begonia kunthiana, Tillandsia kunthiana, Crinum kunthianum, Gnaphalium kunthianum, Anthericum kunthii.
KunthKunth