Když před Vánocemi v kostelích vystaví betlémy, zasvítí oči nejen dětem. Kdo by nemiloval tyto krásné stavby, jejich tichou radost a neokázalý lesk. Zkusme se však tentokrát podívat na české betlémy jinak. Zaměřme se na rostliny, které se v nich objevují, prohlédněme si betlémy po stránce botanické.
Betlém
Vydali jsem se proto do Muzea betlémů v podhradí Karlštejna, poděkovali za povolení fotografovat a to, co jsme zachytili, vám teď představíme. Je jasné, že tohle je jen velmi malý vzorek. Proto bychom vás chtěli vyzvat, abyste nám posílali i své vlastní fotografie s betlémy, ve kterých se objevují jakékoli rostliny.
Nejstarší betlém údajně postavil svatý František z Assisi už v roce 1223. Se svými bratry zinscenoval v jeskyni scénu Kristova narození, nechyběl v ní ani živý osel a vůl. U nás postavili první betlém dominikáni v pražském kostele sv. Klimenta v roce 1560 a od té doby se jesličky začaly šířit do všech svatostánků v zemi. Známe je všichni: je tady kolébka, Jezulátko, Panna Marie a svatý Josef. A pak králové, pastýři, jehňátka, oslík, volek, ale i zástupy řemeslníků, měšťanů a muzikantů. Všichni se jdou poklonit právě narozenému Spasiteli.
Rokytnice
V našem povídání začněme u vegetace, se kterou se v betlémech setkáváme nejčastěji – u trávníku. Ten se objevuje podél cestiček, v okolí lidských sídel, na pastvinách, loukách, tedy všude tam, kde se s ním můžeme setkat i v reálu. Tvůrci si s travinami těžkou hlavu nedělali, většinou je travnatý povrch betlémů simulován jen použitím zelené barvy, v lepším případě je vyroben z mechu nebo rašeliníku, méně často i z lišejníků a vřesu. Druhová identifikace takto ztvárněných travin je tedy nemožná.
Z dřevin dominují v betlémech především druhy domácí, tedy smrky a jedle, časté jsou i borovice, které jsou mnohdy vyrobeny přímo z borových šišek. Nescházejí samozřejmě ani listnaté dřeviny, ať už stromy nebo keře. Podle habitu lze jejich druhovou příslušnost určit jen těžko, lidový výtvarník se s botanickými detaily příliš netrápil. Někdy je dokonce těžké určitě, zda jde o listnáč či koniferu. Fotografie části betléma z Olešnice (konec 19. století) nám může v tomto posloužit jako příklad.
Olešnice
Pozoruhodnou pestrost však vykazují i dřeviny cizokrajné. Právě ony byly v osázení betlémů jakousi třešničkou, celý vánoční příběh se přece odehrává ve východní části Středozemí, v oblasti s teplým klimatem a značně bohatou květenou. Z exotických rostlin jsou v českých lidových betlémech nejběžnější palmy. Poznají se velmi lehce – v lidových představách měla evidentně každá palma kmen zjizvený zbytky řapíků starých listů natolik, že vypadá, jakoby byla vystavěna z do sebe naskládaných květináčů. Nesmějme se, buďme za toto zjednodušení vděční, lépe se nám tak palmy v betlémech poznávají. Opravdu krásná palmička zdobí náchodský skříňový betlém z 18. století. Kmen je samozřejmě zjizvený, pozoruhodně zelený, listy vytvářejí na jeho vrcholu jakýsi klobouk a na samém vrcholku se lesknou červené plody. Ani při sebevětší snaze si tento exemplář netroufáme určit. To ale rozhodně nevadí, domníváme se totiž, že tato palma je jakýmsi českým lidovým prototypem představy exotického stromu. Je krásná, tajemná a zároveň milá. Palma s kloboukovitou korunou, ale už s nezeleným kmenem, zdobí i betlém Jana Koláře z moravského Protivanova (z první třetiny 20. století).
NáchodKolářův betlém
Nejefektněji a zároveň nejjednoznačněji v betlémech působí datlovníky (Phoenix dactylifera). Ty na Blízký východ patří, pěstují se zde od nepaměti. Jako impozantní stromy jsou zachyceny v betlému z Červeného Kostelce na Náchodsku, nádherné exempláře uvidíme i ve stavěcím betlému z Krušných hor a další v betlému jetřichovském. Poněkud více fantazie musíme mít při určování datlovníku v betlémech z Mladoboleslavska (první polovina 19. století) a Boskovic (začátek 20. století).
KostelecJetřichovice
KrušnéBoskovice
U některých betlémů – například u skříňového ze Šluknovska (začátek 19. století) – se rostliny objevují na domalovávaných stěnách. Vidíme zde skupinku palem, u kterých je nápadná jejich vícekmennost. Vícekmenné palmy nejsou v Evropě ani na Blízkém východě běžné. Rhapis prutnatý (Rhapis excelsa) z jihovýchodní Číny bohatě odnožuje, takže pouhé dva kmeny by byly u tohoto druhu málo. Areka nažloutlá (Chrysalidocarpus lutescens) z Madagaskaru by už byla tomuto vyobrazení bližší. Ale spíše se asi v tomto případě bude jednat o básnickou licenci.
Šluknov
Jiné exotické dřeviny najdeme v betlémech jen výjimečně. Příkladem nám může být zvláštní strom se skoro deštníkovitou korunou a bez palmového kmene, který stojí v už zmiňovaném betlému z Mladoboleslavska. Těžko soudit přesně, ale snad by se mohlo jednat o zpodobnění borovice pinie (Pinus pinea), ta se ve východním Středomoří skutečně vyskytuje. Mladoboleslavský betlém zobrazuje ještě i další zajímavou rostlinu. Je to vyšší dřevina, kmen je jen mírně palmovitý, listy jsou rozloženy do vějíře na jeho vrcholu. Napadá nás, zda by se nemohlo jednat o madagaskarský endemický druh Ravenala madagascariensis. Tato obrovská bylina se stromovitým růstem byla v jižní Evropě dobře známá už v době vzniku tohoto betlému a byla opředena řadou legend a pověstí. Říkáválo se jí „palma poutníků“, tvrdilo se, že v řapících listů rostliny je ukryto velké množství pitné vody. Je zřejmé, že autor tohoto mladoboleslavského betlému chtěl určitě vyrobit dílo, které bude zachovávat reálie mediteránní. Netýká se to jen rostlin, je zde vypodobněn dokonce i velbloud. Můžeme konstatovat, že z botanického hlediska je nejzajímavější právě tento stavěcí betlém z Mladoboleslavska.
BoleslavRavenala
Horší to už je s určováním identity dřeviny z mechanického betléma z Rokytnice v Krkonoších (dvacátá léta 20. století). Při troše fantazie v ní můžeme vidět dracénu, ale třeba i olivu.
Jako úžasné zjevení jednoznačně působí rostlina ze stavěcího tzv. Sapákova betléma z Jetřichova na Broumovsku (z poloviny 19. století).
Jetřichov
Rozety na vrcholu vyššího kmínku této rostliny tak trochu připomínají vybroušené plody badyánu (Illicium verum). Jistě je zajímavé, že podobné plody má i mediteránní bylina Damasonium alisma. Je skutečně těžké určit, o jakou rostlinu by se mohlo jednat. Ty nejdivočejší představy by v ní mohly vidět tropickou scheffleru, v neuvěřitelnosti příliš pozadu by jistě nezůstalo ani tvrzení, že by se mohlo jednat o některé makaronésko-mediteránní eonium. Zajímavé také je, že se tato rostlina objevuje hned ve dvou betlémech, přičemž oba pocházejí z východních Čech. Najdeme ji i ve skříňovém betlému z České Metuje (asi z roku 1880). U plastik z Metuje je nápadné výrazné ochlupení v horní části kmene, které má snad znázorňovat staré listy. Na jetřichovských kusech tento detail tak nápadný není. Napadlo nás, že by se mohlo jednat i o lilii. Ta byla vždy symbolem čistoty a neposkvrněnosti. V představě lidového řezbáře by mohla vyrůst až do těchto velkých rozměrů. Avšak jsou to právě ony chloupky na kmínku pod růžicemi, které nám tuto alternativu velmi zpochybňují.
Metuje
Byliny jsou v porovnání s dřevinami zastoupeny v betlémech jen velmi skromně. Ve stavěcím betlému z Krušných hor (konec 19. století) najdeme načerveno obarvený vratič (Tanacetum vulgare). Jeho obarvení je bezesporu zajímavé, můžeme se samozřejmě ptát, proč k němu došlo. Byla to jen snaha ozvláštnit všem domácím dobře známou bylinu? Nebo se snad tato notoricky známá rostlina měla připodobnit východomediteránnímu smilu Helichrysum sanguineum? Na stejném betlému najdeme ještě jednu bylinu. Evidentně se jedná o dobře u nás známou limonku – statici (Limonium tatarica). Ta je zde téměř na místě, v Izraeli se vyskytují podobné druhy, např. Limonium pruinosum a Limonium meyeri.
LimonkaVratič
Co říci o květeně českých betlémů závěrem? Je nutné si uvědomit, že rostliny v lidových betlémech nehrají podstatnější roli v samotném obsahovém sdělení. Vegetace zde plní v naprosté většině funkci dekorativní, vytváří pouhé pozadí stěžejní scéně, kterou je narození božího děťátka. Je to však právě flóra, která velmi podstatně podtrhuje symbolické vyznění této scény – ve většině českých betlémů se totiž radostně ohlašuje, že Ježíš se vlastně narodil i v našem chlévě, tedy také pro nás, jeho poselství se vztahuje i na naše životy, rozhodně tedy není něčím cizím, exotickým. Nebylo důležité příliš zdůrazňovat středomořský ráz skutečného Betléma. Proto se v českých betlémech tak často objevují scény z každodenního života venkovského lidu, i stavby odpovídají většinou spíše stylu středoevropskému, než mediteránnímu. Proto také smrky, jedle, borovice, ale i listnaté stromy s habitem blízkým oku našince jsou těmi nejvlastnějšími vegetačními prvky českých betlémů. Rostliny ze Středozemí jsou zde ztvárňovány méně často, občas se setkáme i s druhy zcela smyšlenými. Podstatné u těchto exotických taxonů spíše je, aby vzbuzovaly dojem výjimečnosti, neopakovatelnosti. Jakoby říkaly, že i když se sice Ježíš narodil také v našem chlévě, nelze tuto událost hodnotit jako běžnou. Jistě, vždyť se přece tak krásně oslavuje i po dvou tisících letech.