K nejvýznamnějším historickým pokladům naší zahradní architektury, ale dokonce i k nejcennějším objektům zahradního baroka celé střední Evropy, bez sebemenších pochyb patří dvě zahrady kroměřížské. Obě zahrady – Květná a Podzámecká – byly společně s arcibiskupským zámkem v roce 1998 zapsány do seznamu památek Světového kulturního dědictví UNESCO.
Květná zahrada
Zahradu nechal vystavět na místě bývalé štěpnice olomoucký biskup Karel Liechtenstein-Castelcorn (narozen v roce 1624, biskupem v letech 1664–95) v letech 1665–75 císařským architektem Filibertem Lucchesem a následně Giovannim P. Tencallou. Olomoucký biskup se v šedesátých letech 17. století v Olomouci příliš často nezdržoval, pobýval raději na svých dalších panstvích, právě Kroměříž tehdy byla jeho oblíbeným působištěm. Proto se snažil z ní vytvořit město velmi výstavné. Květná zahrada byla koncipována jako reprezentační libosad.
Květná zahrada
V roce 1667 byl libosad obehnán vysokou zdí, dalších úprav se zahrada dočkala i v době biskupa Schrattenbacha, tehdy (v roce 1722) byla například dřevěná oranžerie nahrazena stavbou zděnou. Také ve čtyřicátých letech 19. století byla zahrada doplněna o další stavby, především o celou empirovou část dnešního vstupu, o budovy skleníků a čestný dvůr. Autorem těchto úprav byl architekt Antonín Arche.
Květná zahrada
Kroměřížská Květná zahrada leží v nadmořské výšce 215 m, její půdorys tvoří obdélník o rozměrech 485 × 300 m a je členěna osově. Jednotlivé segmenty zahrady jsou lemovány alejemi a nízkými živými plůtky, soustavou špalírů s broderiemi. Centrální stavbou Květné zahrady je výrazná osmiboká rotunda s kopulí. Její interiér je zdoben freskami a štukovou výzdobou, uprostřed rotundy bylo na počátku 20. století zavěšeno i Foucaultovo kyvadlo.
Květná zahrada
Jednu celou stranu zahrady tvoří rozsáhlá kolonáda se 44 sochami antických bohů a hrdinů, vnější strana kolonády je vyzdobena 46 bustami. Před touto kolonádou-galerií se rozprostírá rozsáhlý parter. Hned u současného vchodu do zahrady najdeme skleníky z poloviny 19. století. Další dekorace v zahradě tvoří kašny a sochy.
Květná zahrada

Květná zahrada

Původní podoba zahrady byla od té dnešní poněkud odlišná. Skvělým pramenem k jejímu studiu je obrazová publikace z roku 1691, kterou nechal pořídit sám biskup Karel. Je to vlastně album rytin od J. M. Fischera a Justa van den Nypoorta, které zachycují původní plán zahrady i s jejími jednotlivými detaily, a to dokonce i technickými. Vytvořením této knihy byl tehdy pověřen biskupův kaplan U. F. A. Heger. Prostřednictvím tohoto dokumentu tedy víme vše podstatné o podobě někdejšího Jahodového kopečku, Králičího kopce, dřívějších altánů, kuželny a plastik, známe i voliéru na ostrůvku, vodní prvky a další dekorace.
Zahrada stále prochází rekonstrukcí, některé její části jsou pro veřejnost uzavřeny. Přesto je její návštěva velmi působivým zážitkem.
Květná zahrada
Fotografováno dne 12. 6. 2009.