Čeleď: Asteraceae Martinov – hvězdnicovité
Lactuca perennis
Rozšíření: Ostrůvkovitě s centrem rozšíření ve střední Evropě. Na severu po Belgii, jižní a střední Německo a ČR; na jihu od severního Španělska přes Francii, severní a střední Itálii až na Balkánský poloostrov po jihozápadní Bulharsko. V ČR pouze v roztroušeně v severních a středních Čechách, v oblastech termofytika. Těžiště výskytu se nachází v Českém středohoří.
Ekologie: Roste na osluněných skalnatých svazích, teráskách; na bazických podkladech (vápenci, diabasu, čediči), na mělčích sušších kamenitých půdách ve společenstvech skalních stepí sv. Helianthemo cani-Festucion pallentis, Alysso-Festucion pallentis, Festucion vallesiaceae, také v porostech teplomilných doubrav svazu Quercion-pubescenti-petraeae a jejich lemech.
Popis: Vytrvalá lysá bylina s válcovitým kořenem. Lodyha 20–80 cm dlouhá, přímá, oblá, rýhovaná, často až v horní části větvená. Listy až 20 m dlouhé, sivozelené, kracovitě peřenoklané až peřenodílné, vzácně celistvé a celokrajné; úkrojky listů kopinaté, celokrajné nebo zubaté. Dolní listy krátce řapíkaté, lodyžní listy přisedlé se srdčitou objímavou bází, nejvyšší listy celokrajné, kopinaté, přisedlé. Květenství tvoří chudá chocholičnatá lata, stopky úborů 2–8 cm dlouhé, s šupinovitými listeny. Úbory asi 4 cm široké, zákrov 10–15 mm dlouhý, úzce vejčitý až válcovitý, zákrovní listeny střechovitě uspořádané, světle lemované, na špičce brvité. Květy světle modře fialové, zřídka bílé. Liguly do 25 mm dlouhé. Zobánkaté nažky 15–20 mm dlouhé, elipsoidní, po stranách se žebrem, černé, bradavičnaté. Chmýr bílý, vytrvalý. Kvete v květnu až červenci.
Ohrožení a ochrana: V ČR je locika vytrvalá zařazena k ohroženým druhům (C3), na Slovensku k potenciálně zranitelným (NT).
Lactuca perennisLactuca perennis
Lactuca perennis
Fotografováno ve dnech 3. 7. 2005 (autorka: Slovensko, Turniansky hradný vrch – škrapová step, Slovenský kras) a 22. 6. 2006 (Ladislav Hoskovec: Itálie, Přímořské Alpy, Terme di Valdieri).