23. příspěvek do letošní soutěže O nejlepší botanickou ilustraci jsme dostali z Kladna. Autorka nám napsala:
Vážení přátelé, těsně před vypršením termínu posílám ještě dvě kresby květin. Kromě koukolu polního jsem nakreslila ještě hořec. Z hořců jsem vybrala hořec Kochův znovzrozený v Bílých Karpatech (jak jsem se dočetla). Ke květinám a rostlinám nemám vztah vědecký, ale, jako ke krásnějším a laskavějším obyvatelům této planety, spíše přátelský. Teď něco o mně. Vystudovala jsem výtvarnou výchovu a bohemistiku na PedFUK v Praze. Maluji, zabývám se ilustrací, a také píšu písňové texty. Učím výtvarnou výchovu na ZUŠ. Ke kresbě hořce přikládám ještě něco poezie – svoji báseň z letošního léta psanou v Alpách a nazvanou Kořeny hořců. I když nebyla inspirovaná ani tak hořcem Kochovým, ale spíše tekutými kořeny hořců žlutých ve formě fernetu, zdá se mi, že do botaniky také tak trochu patří. Až uspořádáte soutěž botanických poetů, určitě se přihlásím.
KOŘENY HOŘCŮ HOŘELY MODŘE
KOŘENY HOŘCŮ HOŘELY MODŘE
LVÍ SOUMRAK SE VZBOUŘIL A ROZPŘÁH SE KRAJEM
KŘEST VODOU Z HŘBETŮ VLN Z ŘEČIŠTĚ SAJEM
ŘÁD KOUŘOVÝCH SIGNÁLŮ VNOŘIL NÁS POD BŘEH
JSME KOŘENY HOŘCŮ. O SLADKÝCH LŽÍCH SNÍME,
KDYŽ NACHOVÝM KALICHŮM VPÍJÍME OSUD
STRŽ STŘEŽÍME VDĚČNĚ. KÉŽ ZLEHKA, JAK DOSUD,
SVOU KRÁSU SI V HOŘKOSTI PONECHAT SMÍME.
TAK POKŘTĚN BÝT OHNĚM A NESŽEHNOUT KŘÍDLA
JAK FÉNIX, CO Z ŘEŘAVÝCH UHLÍKŮ VZLÉT!
DŘÍV MODŘÍ SI POTŘÍT SVŮJ ZVNITŘNĚLÝ VHLED
PAK ODE DNA NAPÍT SE Z DUŠE SVÉ ZŘÍDLA.
Ohromné!