Obec Lány (okres Kladno) s obecně dobře známým zámkem najdeme asi 35 km západně od centra Prahy.
Nejdříve zde byl letohrádek Rudolfa II. (od roku 1592), později barokní zámek, ke kterému další majitelé přistavěli patra a rokokovou kapli. Dokud byly kolem zámku valy a vodní příkop, bylo místo jen na malé arboretum a rozárium. Po zrušení obranných prvků byl v polovině 19. století založen anglický park s rybníkem, cizokrajnými dřevinami, bažantnicí a malou oboru. V roce 1880 vznikl palmový skelník a užitková zahrada.
V roce 1902 byl u zámku upraven parter v pseudobarokním slohu. Dne 21. 7. 1921 zámek s oborou koupil československý stát a zámek byl v letech 1921–24 přestavěn Josipem Plečnikem na letní sídlo presidenta republiky. Park má rozlohu 110 ha, základem dnešní podoby parku je Plečnikův návrh, rozsáhlý anglický park v zadní části přechází v oboru oddělenou plotem a obvykle nepřístupnou. Výrazný Plečnikův rukopis nese zeď z keramických cihel na východní hrázi rybníka s neobvyklou kašnou – z pěti sloupů s chrliči v podobě bronzových lvích hlav (Čechy, Morava, Slezsko, Slovensko a Podkarpatská Rus) teče voda do společného prostoru, ze kterého odtéká další lví hlavou (společný stát) do rybníka.
Okolí kašny je upraveno jako promenáda se sloupy a stříhaným habrovým plotem. V letech 1932–33 bylo u zámku z podnětu Alice Masarykové založeno také alpinum. Lánský zámek s parkem využíval především president T. G. Masaryk, který zde po odstoupení z funkce v roce 1935 trvale bydlel. Později zde pobýval i Emil Hácha. V současnosti je opět zámek využíván presidenty (Václav Havel, Václav Klaus).
V parku jsou četné soliterní dřeviny, většina exotických dřevin byla vysázena v osmdesátých letech 18. století. Nejzajímavější jsou blízko zámku, např. přechodná forma hadího smrku, dále borovice ohebná (Pinus flexilis), borovice limba (Pinus cembra), zakrslé kultivary smrku, cypříšky a jalovce, tsuga kanadská (Tsuga canadensis), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), různé duby, liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), kaštanovník jedlý (Castanea sativa) a další dřeviny. K novějším výsadbám patří např. metasekvoje (Metasequoia glyptostroboides), které byly vysazeny až po válce, byly objeveny až v roce 1944 v Číně.
Současné výsadby, např. kultivarů buku (´Asplenifloia´, ´Pendula´), působí náhodně. V okolí zámku se nachází mnoho dřevin ve velmi špatném zdravotním stavu, nejen staré stromy, např. líska turecká (Corylus colurna), ale i některé novější výsadby. U rybníka se i po opakované likvidaci objevuje invazní křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis), která zde původně byla vysazena jako okrasná.
Navazující obora se rozkládá v údolí Klíčavy a Lánského potoka, jsou zde vodní nádrž Klíčava, zbytky hradiště Šance a hradu Jivno a přírodní rezervace Svatá Alžběta. V oboře je tzv. Dohodový dub, u kterého byla v roce 1922 podepsána Malá dohoda. Okrajem obory prochází trasa bývalé lánské koněspřežky, která v letech 1831–73 sloužila přepravě dřeva.
Fotografováno dne 10. 7. 2010.