Syn.: Larix intermedia (Fisch.) Laws., Larix decidua subsp. sibirica (Ledebour) Domin, Larix decidua var. sibirica (Ledeb.) Regel, Larix russica (Endlicher) Sabine ex Trautvetter, Larix sukaczewii Dylis, Pinus larix L. var. russica Endlicher.
Čeleď: Pinaceae Lindl. – borovicovité
Larix sibirica
Rozšíření: Roste od severských oblastí evropského Ruska přes Sibiř po Mongolsko a severní Čínu. V Číně roste pouze v Altaji, v pohoří Ťan-šan jsme se s ním nesetkali.
Ekologie: Tajga a horské lesy, buď v monokulturních porostech, anebo (na Altaji) ve společenstvu se smrkem Picea obovata s vmísenými břízami a topoly. Na horní hranici lesa rostou samostatné stromy společně s jalovcem chvojkou (Juniperus sabina) a dalšími keři. V horách stoupá až do 500–3500 m nad mořem. Pěstován též pro dřevo.
Larix sibirica
Popis: Strom vysoký až 40 m, s průměrem kmene až 80 cm, obvykle s jedním průběžným kmenem. Stromy na horní hranici lesa menší, často vícekmenné či keřovité. Dospělé stromy mají široce kuželovitou korunu. Mladé letorosty jsou žlutavé, chlupaté, záhy olysávající. Mladé větve nepřevisají. Brachyblasty jsou na koncích šedě chlupaté. Jedlice jsou dlouhé asi 3 cm, na líci jsou tmavě zelené, na rubu světle zelené, kýlnaté. Na podzim žlutě barví. Šišky jsou vejcovité, asi 4 cm dlouhé, semenné šupiny vně hnědě plstnaté. Špičky semenných šupin jsou mírně zahnuté směrem dovnitř. Semenných šupin bývá 20–40. V době zralosti jsou šišky široce otevřené.
Využití: Z kůry se získává tanin.
Larix sibiricaLarix sibirica
Larix sibirica
Larix sibirica
Fotografováno na podzim 2004 (Čína, Altaj).