Syn.: Lacellia prutenica Bubani
Česká jména: hladyš prušanský (Presl 1819, Opiz 1852), hladýš pruský (Čelakovský 1879, Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: hladýš pruský (Dostál 1950), lazerník pruský (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Laserpitium prutenicum
Rozšíření: Areál druhu se rozprostírá v Evropě od Portugalska po střední Rusko, jižní hranice probíhá severní Itálií a Bulharskem, na sever zasahuje do Pobaltí. V České republice jej najdeme roztroušeně od nížin do podhůří. Větší soustředění lokalit je v křídové tabuli v severní polovině Čech, dále např. Na Blatensku a v Pošumaví, na Moravě v okolí Hodonína, v Hornomoravském úvalu a ve Slezské nížině. Na Slovensku je celkem hojný na Záhorské nížině, jinde se vyskytuje velmi roztroušeně.
Ekologie: Vyskytuje se na vlhčích, slatinných a rašelinných loukách, řidčeji i ve světlých lesích. Provází střídavě vlhké půdy, dostatečně zásobené bázemi, na osluněných, řidčeji i na polostinných stanovištích, velmi často jej najdeme ve společenstvech s bezkolencem (Molinia).
Laserpitium prutenicum
Popis: Dvouletá nebo víceletá, zpravidla monokarpická rostlina. Lodyha je přímá, rýhovaná, plná, až 1 m vysoká, alespoň na bázi štětinatě chlupatá, často málo větvená. Listy jsou v obrysu trojúhelníkovité až vejčité, 2–3krát peřenosečné, až 30 cm dlouhé; listové pochvy přitisklé, lístky posledního řádu jsou hluboce peřenodílné, s podlouhlými, 1–2,5 cm dlouhými a 2–9 mm širokými, alespoň na spodní straně jemně pýřitými úkrojky; zoubky na vrcholu úkrojků mívají bílou špičku. Horní listy bývají dosti redukované. Složené okolíky jsou ploché, listeny obalu jsou početné, kopinaté, na okraji bělavě lemované a brvité, okolíčků bývá 10–20, listeny obalíčku jsou vejčitě kopinaté, s blanitým lemem. Květy jsou bílé, při sušení poněkud žloutnoucí, kalich je nepatrný. Dvounažky jsou v obrysu široce eliptické, 3,5–5 mm dlouhé, žlutohnědé, merikarpia mají 4 křídlovitě rozšířená žebra, která jsou asi 1 mm vysoká.
Záměny: Hladýš pruský se nejvíce podobá miříkovitým, které mají v obrysu víceméně trojúhelníkovité listy a podlouhlé úkrojky posledního řádu. Jsou to olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), koromáč olešníkovitý (Silaum silaus) a smldník bahenní (Peucedanum palustre). Od prvních dvou se liší přítomností listenů obalu, od smldníku bahenního pevnou plnou nemléčící lodyhou a delšími úkrojky posledního řádu; všechny 3 jmenované druhy jsou na rozdíl od druhu Laserpitium prutenicum vždy zcela lysé. Všechny jmenované druhy se výrazně odlišují tvarem plodů. Tento morfologický znak dobře odráží evoluci, a reflektuje tak rodové členění celé čeledi miříkovitých – je však dosti nepraktický, pokud potřebujeme určovat rostliny kvetoucí.
Laserpitium prutenicumLaserpitium prutenicum
Laserpitium prutenicum
Ohrožení a ochrana: Hladýš pruský patří k vzácnějším rostlinám, nadto vázaným na ohrožený typ stanovišť. Proto se ocitnul v Červeném seznamu v kategorii druhů ohrožených (C3), v kategorii druhů silně ohrožených (§2) jej chrání vyhláška. Na Slovensku je zařazen mezi druhy potenciálně ohrožené (NT).
Laserpitium prutenicum
Laserpitium prutenicum
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 6. 7. 2005 (Velenka), 15. 7. 2005 a 30. 7. 2006 (vojenský újezd Boletice).