LASIOCEPHALUS OVATUS Schltdl.

Syn.: Culcitium ovatum (Schltdl.) S. F. Blake, Culcitium reflexum Kunth, Culcitium uniflorum (Lam.) Hieron., Gnaphalium uniflorum Lam., nom. illeg., Senecio reflexus (Kunth) Cuatrec., nom. illeg., Senecio superandinus Cuatrec.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité

Lasiocephalus ovatus

Rozšíření: Severoandský druh s těžištěm areálu v Ekvádoru, zřejmě přesahuje i do jižní Kolumbie.

Ekologie: Stanovištěm je vysokohorská formace páramo, zejména vlhké pastviny v nadmořských výškách nad 3800 m.

Lasiocephalus ovatus

Popis: Hustě olistěný polokeřík asi 80 cm vysoký, zejména v mládí hustě šedobíle pavučinatě vlnatý; starší větvičky jsou hranaté. Listy jsou střídavé, odstálé, přisedlé, vejčité, 0,8–1 cm dlouhé, na líci v mládí vlnaté, později olysalé a leskle zelené, na rubu trvale pavučinaté, na bázi srdčité až objímavé, celokrajné, podvinuté, na vrcholu špičaté nebo tupé; lodyžní listy jsou drobnější, čárkovité až šupinovité rovněž bělovlnaté. Úbor je jediný na konci větvičky, přisedlý, později nicí, asi 1,5 cm dlouhý; zákrov je polokulovitý, víceřadý, zákrovní listeny jsou čárkovité až kopinaté, hustě pavučinaté; jazykovité květy chybí; trubkovitých květů je mnoho, oboupohlavných, žlutých. Nažky jsou vejcovité; chmýr je asi 1,5 cm dlouhý, bílý.

Lasiocephalus ovatus
Lasiocephalus ovatus
Lasiocephalus ovatus
Lasiocephalus ovatus
Lasiocephalus ovatus

Fotografoval Mário Duchoň, dne 10. 3. 2014 (Ekvádor, Parque nacional Sangay, El Altar).