Syn.: Boletus floccopus Rostk., Boletus rufescens Pilát, Boletus rufescens Secr. ex Konrad, Boletus testaceoscaber Secr., Boletus versipellis Fr. et Hök, Krombholzia aurantiaca f. rufescens (Secr. ex Konrad) Vassilkov, Krombholzia rufescens (Secr. ex Konrad) Singer, Krombholziella rufescens (Secr. ex Konrad) Šutara, Krombholziella versipellis (Fr. et Hök) Bon, Leccinum cerinum sensu auct., Leccinum rufescens (Secr. ex Konrad) Šutara, Leccinum testaceoscabrum Secr. ex Singer, Leccinum versipelle var. glandaceum Gray, Trachypus rufescens (Secr. ex Konrad) Romagn.
Čeleď: Boletaceae Chevall. – hřibovité
Leccinum versipelle
Rozšíření: Celá eurosibiřská oblast.
Ekologie: Roste od května do října výhradně pod břízami, na jejichž kořenech vytváří mykorhizu. Většinou vyrůstá ve volných skupinkách, hojně. Největší množství křemenáčů roste v počátcích vývoje pionýrských společenstev, později jeho početnost klesá. Je nejhojnější v horských a podhorských oblastech.
Popis: Klobouk je zprvu kulovitý, pevně přisedlý ke třeni, později rozložený až přehrnutý. Okraj je mírně zřasený. Průměr klobouku je 5–25 cm, výška plodnice až 25 cm. Barva klobouku je světle hnědočervená, rourky zprvu šedé, později olivově zbarvené. Třeň je mohutný, s vatovitým povrchem, bílý, posetý černými šupinkami. Výtrusný prach je hnědý.
Záměny: Ostatní druhy křemenáčů, velice podobný je křemenáč smrkový (Leccinum piceinum), který roste pod smrky, křemenáč osikový (L. aurantiacum) a další. Jako samostatné druhy se často uvádějí jeho barevné formy, systematické zařazení křemenáčů je velmi obtížné.
Využití: Jedlá a hodnotná houba.
Leccinum versipelleLeccinum versipelle
Leccinum versipelle
Fotografováno ve dnech 21. 9. 2004 (Chomutovsko, Kalek), 24. 8. 2005 (Ústecko, Tisá) a 21. 9. 2007 (Karlovarsko, Osvinov).