Syn.: Ledum tomentosum Stokes, nom. illeg., Rhododendron palustre (L.) Kron et Judd, nom. illeg., Rhododendron tomentosum Harmaja
Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité
Ledum palustre

Ledum palustre

Rozšíření: Severní a střední Evropa, hranici rozšíření tvoří jižní Německo, severovýchodní Rakousko a severní Ukrajina, dále areál pokračuje přes Rusko až do Mandžuska a Koreje, vyskytuje se také v arktické části Severní Ameriky, západním Grónsku. V Česku se rojovník vyskytuje řídce až roztroušeně. Roste v pohraničních pohořích, Ralské pahorkatině, Adršpachu, Slavkovském lese, Českomoravské vrchovině, Jeseníkách, často na Třeboňsku a na některých dalších jednotlivých lokalitách.
Ekologie: Rojovník se vyskytuje především ve větších porostech na rašeliništích, vřesovištích a v rašelinných borech. Setkáme se s ním také na stinných a vlhkých pískovcových skalách. Kvete v květnu až červnu.
Popis: Rojovník je vzpřímený keř až 1,5 m vysoký, s kožovitými úzkými čárkovitými listy, které jsou mírně podvinuté a na rubu rezavě plstnaté. Květenství v podobě vrcholových okolíků jsou složena z mnoha bílých květů s pětičetnými korunními lístky.
Ohrožení a ochrana: Rojovník bahenní patří k ohroženým druhům naší květeny (C3), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§3). Na Slovensku je ohrožený (EN) a také chráněný zákonem (§).
Využití: V Severní Americe se z listů a mladých větviček rojovníku zhotovuje tzv. labradorský či Jamesův čaj. Listy obsahují narkotikum, rojovníkový olej s charakteristickým aroma a hořkou chutí. V Norsku a Rusku sloužil tento olej jako náhrada chmele v pivovarnictví.
Poznámka: Rod rojovník (Ledum) je v poslední době, na základě výsledků molekulární systematiky, řazen mezi pěnišníky (Rhododendron).
Ledum palustre
Fotografováno v květnu 2001 (Polsko, Słowiński Park Narodowy).