Syn.: Phlomis leonurus L.
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Leonotis leonurus
Rozšíření: Původním je tento druh v Jihoafrické republice, vyskytuje se především v pobřežních oblastech Kapska a Natalu, ale zasahuje i do jihoafrického vnitrozemí. Pěstuje se jako okrasná bylina v mnoha subtropických částech světa, místy i zplaňuje (například Havajské ostrovy, jih Kalifornie, jihozápadní Austrálie).
Ekologie: V jižní Africe roste roztroušeně až hojně na skalnatých stanovištích, na travnatých pláních v oblasti fynbosu, v lesních lemech a pobřežních křovinách, často i kolem cest. Na jižní polokouli vykvétá v podzimních měsících, na severní polokouli od května do září.
Popis: Vytrvalá bylina, 50–150(–200) cm vysoká, měkce chlupatá, lodyha přímá, na bázi dřevnatá, větvená, listy vstřícné, řapíkaté, vejčité až kopinaté, na okraji zubaté. Květy velké, v přeslenech, koruna je dvoupyská, 4–5,5 cm dlouhá, oranžově červená nebo červenožlutá.
Využití: V jihoafrické tradiční medicíně se tato bylina používá jako prostředek k léčení kašle, nachlazení, horečky, zánětu horních cest dýchacích, vysokého tlaku, ekzému, dále se používá jako protilátka při kousnutí pavouky, bodnutí štíry a také při hadím uštknutí. Dříve ji také domorodci žvýkali a kouřili místo tabáku.
Leonotis leonurusLeonotis leonurus
Fotografováno dne 28. 6. 2005 (Portugalsko, Madeira, Funchal).