Syn.: Cynanchum pyrotechnicum Forssk., Leptadenia gracilis G. Don, Leptadenia jacquemontiana Decne., Leptadenia spartum Wight, Microloma angustifolium Buch.-Ham. ex Hook. f., Microloma pyrotechnicum (Forssk.) Spreng., Periploca pyrotechnica (Forssk.) Spreng. ex Decne., Sarcostemma pyrotechnicum (Forssk.) Schult.
Čeleď: Apocynaceae Juss. – toješťovité
Leptadenia pyrotechnica
Rozšíření: Poměrně velký areál se táhne od Mauretánie přes celý africký kontinent až do Súdánu a Džibutska. V Asii se táhne od Sinaje přes celý Arabský poloostrov a jižní Írán až do Pákistánu a severovýchodní Indie.
Ekologie: Provází suché polopouštní prostředí, nejčastěji roste na písčitých podkladech, méně často i na štěrcích.
Leptadenia pyrotechnica
Popis: Prutovitý, přímý, často bezlistý keř s bezbarvým latexem, dorůstá výšky 0,6–2,5(–3) m; větvičky jsou tenké, zelené, na konci pichlavé. Listy, pokud jsou přítomny, jsou vstřícné, téměř přisedlé, čárkovité až čárkovitě kopinaté, 2,5–6 mm dlouhé a 2,5–3 mm široké, lysé, na vrcholu špičaté. Květy tvoří chudá okolíkatá květenství na stopce 2,5–8 mm dlouhé; květní stopky jsou asi 2,5 mm dlouhé, chlupaté; drobné květy jsou 5četné; kalich je jen asi 1,5 mm dlouhý; koruna je nálevkovitá, 3–3,5 mm dlouhá, žlutozelená, hluboce rozčleněná, cípy jsou oboustranně chlupaté; tyčinek je 5, vytvářejí dvojitou pakorunku; gyneceum tvoří 2 částečně srostlé plodolisty. Plodem je dvojice válcovitých, lysých měchýřků 7,5–11,5 cm dlouhých a 6–7 mm širokých, ke konci zúžených; semena jsou ochmýřená.
Využití: Mladé výhonky a plody jsou konzumovány jako zelenina, vyhledávána jsou především poupata. V lidovém léčitelství má význam jako diuretikum i jako prostředek na desinfekci očí. Také se používá jako meliorační rostlina, zejména ke zpevňování pohyblivých písků.
Leptadenia pyrotechnica
Leptadenia pyrotechnica
Fotografoval Antonín Reiter, dne 24. 10. 2009 (Omán, Mudhai road).