LEUCOJUM AESTIVUM L. – bledule letní / bleduľa letná

Syn.: Nivaria aestivalis Moench, Polyanthemum aestivale (Moench) Bubani
Čeleď: Amaryllidaceae – amarylkovité

Leucojum aestivum

Rozšíření: Jižní, západní a střední Evropa (dříve údajně areál zasahoval až do jižního Polska), západní Asie – od Irska až po severní Írán.
U nás vzácně pouze v dolním Podyjí a dolním Pomoraví; několik lokalit se nachází i v Pobečví, kde je pravděpodobně rovněž původní (PR Škrabalka u Lipníka nad Bečvou, PR Doubek a lužní les východně od něj mezi Hustopečemi nad Bečvou a Něměticemi, izolovaně u Babic u Kelče).

Ekologie: Roste na vlhkých loukách, v pobřežních křovinách a lužních lesích v pásmu nížin. V kultuře se objevuje poměrně zřídka. Na rozdíl od bledule jarní (Leucojum vernum) kvete později, přesto však to není až v létě (jak by se mohlo zdát podle druhového jména), ale již v polovině jara, někdy až do června.

Leucojum aestivum

Popis: Vytrvalá cibulovina se 3–6 široce čárkovitými listy, přímým, až 50 cm vysokým stvolem a zdánlivým okolíkem 3–7 květů, které vyrůstají na nestejně dlouhých stopkách z paždí toulcovitého listenu, okvětní lístky mají na konci zelenavou skvrnu. Plodem jsou kulovité tobolky.

Ohrožení a ochrana: Meliorace a úpravy říčních toků v minulosti vedly k výraznému snížení počtu přirozených stanovišť, a proto patří bledule letní ke kriticky ohroženým druhům naší květeny (C1b), ve stejné kategorii podléhá i ochraně podle zákona (§1). Chráněným druhem je také v Maďarsku, Francii a Švýcarsku. Uvedena i v Červených knihách Ukrajiny a Ruska.

Leucojum aestivumLeucojum aestivum
Leucojum aestivumLeucojum aestivum
Leucojum aestivum

Fotografováno ve dnech 16. a 18. 4. 2004, 2. 5. 2008 (Česko, Morava, Dolní Podyjí).