Obec Libochovice najdeme asi 20 km jižně od Litoměřic a 22 km východně od Loun. Zdejší zámek byl vybudován na břehu řeky Ohře, jeho zahrada měla v tomto prostoru dostatek místa k postupnému rozšiřování a historickým proměnám.
Libochovice
První libochovický zámek postavil Jan Starší z Lobkovic v roce 1558. Avšak jeho současná podoba je spíše dílem přestavby zámku z let 1683–90, kterou realizoval architekt Antonio della Porta. Držitelem panství tehdy byl kníže Gundakar z Dietrichsteina.
Spojení zámku se zahradou obstarávala Sala terrena, na kterou navazoval pravidelně členěný velký parter podélného obrysu s výraznou osou, fontánou a ornamentální brodérií, která sestávala z květinové výsadby, barevných písků, byla doplněna i sochami. Parter byl zakončen loubím stříhaných lip a habrů. Po straně parteru byla ještě postavena poměrně velká oranžerie se dvěma fontánami. Zahradu realizoval umění znalý krasozahradník Jan Tulipán, který zde působil od zimy roku 1685 až do roku 1712. Podle záznamů pozdějšího zámeckého zahradníka Josefa Rubliče z roku 1922 nechal Tulipán přivézt z Citolib a Budenic do Libochovic zimostráz, z Drážďan, Hamburku, Vídně a Prahy sem přicestovaly hyacinty, tulipány, narcisy, ovocné stromky, réva vinná, pomeranče, španělské jasmíny a marhaníky. Víme také, že třeba v roce 1699 bylo v zahradě vysázeno 328 taxonů a kultonů tulipánů, 70 hyacintů, 6 řebčíků, celkem 4114 cibulovitých rostlin, dále pak asi 30 jabloní a 40 hrušní.
Libochovice
Za parterem se nacházela ještě hospodářská zahrada s dřevěnou fíkovnou, která sloužila zámecké kuchyni. Pod jižní opěrnou stěnou zahrady se rozkládala také chmelnice, bažantnice a ovocná zahrada. Je doloženo, že v roce 1690 měl zámecký zahradník za povinnost vyučovat lidi v pěstování ovoce a pláňata zdarma šlechtit. Je známo, že v Libochovicích byly jako novinka pěstovány zákrsky jabloní, a to údajně vůbec poprvé na českém území.
Jistě je dobré připomenout, že v roce 1787 se na zdejším zámku narodil pozdější významný český vědec i básník Jan Evangelista Purkyně – jeho otec byl zdejším panským správcem.
Libochovice
Výraznou změnu v podobě zahrady přinesl rok 1822. Zámecký zahradník Vincenc Siegerschmidt tehdy podle plánů zahradního inspektora Weningena provedl přestavbu zahrady na anglický park. V letech 1853–58 park rozšířil až k Ohři ředitel zahrad hraběte Clam-Gallase na Smíchově Josef Blecha, byly zde vysazeny nové jilmy, topoly, lípy a olše. Hrabě Josef Herberstein Proskau nechal potom v roce 1895 vybudovat železnou konstrukci skleníků, byly znovuzřízeny i fíkovny. Tehdejší zahradník Martin Hrbek však založil též nový květinový parter.
Libochovice
Druhým velmi podstatným momentem v historii libochovické zámecké zahrady byl nástup nového a značně vzdělaného zahradníka Josefa Rubliče. V roce 1916 se rozhodl vrátit zahradě zpět její barokní podobu, severní anglickou část parku proto přestavěl opět na pravidelnou zahradu, přiblížil ji tedy alespoň částečně tváři staré zahrady Antonia della Porty z roku 1685. Stará hospodářská zahrada však obnovena nebyla, parková úprava vydržela i v někdejší chmelnici. Kolem roku 1920 zřídil rosarium a alpinum, v němž byly pěstovány zvláštnosti z nedalekého Šebína a Hazmburku. Sbírky ve sklenících byly doplněny exotickými přírůstky z cest hraběte Jana Josefa Herbersteina po Indii, Ceylonu a Africe.
Libochovice
Celý zámecký park má v současnosti rozlohu 25 hektarů. K. Hieke (1984) v parku identifikoval asi 20 druhů stromů jehličnatých a 127 listnatých. Nejpestřejší výběr tvořily zeravy (kultivary Thuja occidentalis a T. plicata) a javory (Acer negundo, A. palmatum, A. tataricum a další druhy i kultivary). K velkým stromům započítal jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), některé tisy (Taxus baccata), za významnější označil i místní katalpu (Catalpa bignonioides), převislý buk (Fagus sylvatica ´Pendula´), břestovec západní (Celtis occidentalis), různolistý jasan (např. Fraxinus excelsior ´Diversifolia´), beztrnný dřezovec (Gleditsia triacanthos f. inermis), nahovětvec (Gymnocladus dioicus), jerlín (Sophora japonica), některé jilmy (Ulmus) a další. V keřovém sortimentu zaznamenal úzkolistý brslen (Euonymus europaeus f. angustifolius), Exochorda racemosa, ibišek (Hibiscus syriacus), kdoulovec (Chaenomeles speciosa) aj.
Libochovice
Libochovický zámek je milým příkladem barokního šlechtického sídla ze 17. století. I když v zámecké zahradě došlo z historického hlediska v 19. století ke značné devastaci, která souvisela s jejím rozšířením a proměnou do dobově módního anglického parku, Rubličova vřelá snaha vrátit jí alespoň částečně podobu barokní nakonec zařadila tuto zahradu opět k pozoruhodným památkám. Někdejší stylové manévrování je však na ní patrné až do dnešních dnů.
Libochovice
Fotografováno dne 5. 4. 2011.