Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité; Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Linaria platycalyx
Rozšíření: Endemit jediné horské skupiny v jižním Španělsku – roste pouze v pohoří Serranía de Ronda.
Ekologie: Roste na vápencových skalkách a kamenitých svazích v nadmořské výšce od 500 do 1200 m.
Linaria platycalyx
Popis: Jednoletá nebo vytrvalá sivá, s výjimkou kalicha lysá bylina, lodyhy vyrůstají po 1–5, jsou poléhavé nebo přímé, někdy v horní polovině větvené, 7–40 cm dlouhé. Listy na fertilních lodyhách tvoří obvykle 3četné přesleny (jen nejvyšší jsou někdy vstřícné nebo i střídavé), jsou přisedlé, eliptické až vejčité, 0,3–2(–3) cm dlouhé a 0,2–1,4(–2) cm široké, ploché, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu tupě špičaté až špičaté; listy na sterilních výhonech jsou menší. Květenství je hustý koncový hrozen s 1–6(–8) květy; listeny jsou eliptické až úzce kopinaté, 4–6,5 mm dlouhé, špičaté; květní stopky jsou 2–8(–14) mm dlouhé, přímé až přímo odstálé; kališní cípy jsou vejčité, špičaté nebo tupé, horní je 7–10 mm dlouhý, ostatní jsou menší; koruna je šklebivá, 1,7–2,7 cm dlouhá, žlutá, s hnědočervenou nebo červenofialovou žilnatinou, ostruha je přímá nebo zakřivená, 6–11 mm dlouhá; tyčinky jsou 4, dvojmocné; semeník je dvoupouzdrý. Tobolka je vejcovitá až téměř kulovitá, 4–8 mm dlouhá, lysá; semena jsou okrouhlá, zploštělá, jemně hrbolkatá, tmavohnědá až černá, s bělavým, (0,3–)0,5–1 mm širokým lemem.
Linaria platycalyx
Linaria platycalyx
Linaria platycalyx
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 30. 4. 2011 (Španělsko, Andalusie, Parque natural de la Sierra de Grazalema).