Syn.: Antirrhinum linaria L., Linaria intermedia Schur, Linaria vulgaris var. glabra Peterm.
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité; Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Linaria vulgaris
Rozšíření: Vyskytuje se po celé Evropě s výjimkou nejsevernějších oblastí a Islandu, dále chybí na většině Pyrenejského poloostrova a ve východním Středozemí, zasahuje na severní předhůří Kavkazu, roste na Sibiři až po Bajkal. Synantropní výskyt byl zaznamenán na Dálném východě, v Severní Americe, Argentině, Brazílii (Mata Atlântica), jižní Africe, na Novém Zélandu. U nás roste téměř po celém území od nížin po podhůří, vzácně zasahuje až do montánního stupně.
Ekologie: Roste na okrajích cest, náspech, v silničních příkopech, na hrázích, kamenolomech, rumištích, na kamenitých, písčitých půdách. Obzvláště vyhledává suchá a slunná místa. Kvete od června do října.
Popis: Vytrvalá bylina s větveným oddenkem. Přímá, lysá, velmi hustě olistěná lodyha dorůstá do výšky 20–60 cm. Listy střídavé (výjimečně dolní listy v přeslenu nebo vstřícné), čárkovité až kopinaté, 2–6 cm dlouhé, na okrajích často podvinuté. Květní hrozny 10–50květé, koruna sírově žlutá, s oranžovou vypouklinou spodního pysku, ostruha tuhá, rovná, 1–1,3 cm dlouhá. Plodem je tobolka.
Poznámka: Lnice květel obsahuje léčivé látky (např. flavonové glykosidy) a využívá se v homeopatii při zánětech tlustého střeva a močového měchýře.
Linaria vulgarisLinaria vulgaris
Linaria vulgarisLinaria vulgaris
Fotografováno dne 22. 9. 2007 (Praha).