Syn.: Linum alpinum auct. non Jacq., Linum alpinum ß elatius Wahlenb., Linum extraaxillare Kit., Linum perenne ß carpathicum Uechtr.
Čeleď: Linaceae S. F. Gray – lnovité
Linum perenne subsp. extraaxillare

Linum perenne subsp. extraaxillare

Rozšíření: Hory jihovýchodní a střední Evropy – hory Balkánského poloostrova a Karpaty. V ČR tento poddruh neroste, na Slovensku na sklonech Malé a Velké Fatry, Nízkých Tater, Vysokých Tater a Spišské Magury. Dříve na našem území rostl nominátní poddruh lnu vytrvalého (Všetaty, Mělník), dnes je vyhynulý (A1).
Ekologie: Roste na kamenitých, skalních i travnatých svazích. Vyhledává propustné, vápencové podklady slunných stanovišť v subalpínském a alpínském stupni.
Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatým oddenkem a několika přímými lodyhami, 20–50 cm vysokými, lysými, po celé délce hustě pokrytými hustými, úzkými, 3žilnými, celokrajnými listy. Květy za rozkvětu jsou sytě modré, později spíše světle modré, 2,5–3,5 cm v průměru, dlouze stopkaté, ve volné latě, korunní lístky jsou obvejčitě klínovité, 2–3krát delší než kalich. Plodem jsou lysé, kulovité tobolky. Kvete od června do srpna.
Poznámka: U květů lnu si můžeme povšimnout zvláštního jevu v jeho květech. Jedná se o tzv. různočnělečnost (heterostylie). Na různých trsech můžeme vidět různé květy – z jedněch vyčnívají tyčinky a v hloubi květu jsou skryty krátké blizny, z druhých naopak čnějí hlavičkaté blizny a pod nimi se schovávají prašníky tyčinek. K oplození je třeba, aby se pyl z krátkočnělečných květů dostal na blizny dlouhočnělečných exemplářů nebo naopak, jinak nemůže dojít k vytvoření semen. Proto rostliny, jejichž semena zavál vítr příliš daleko od jejich sourozenců, zůstávají sterilní, ačkoli bohatě kvetou.
Linum perenne subsp. extraaxillareLinum perenne subsp. extraaxillare
Linum perenne subsp. extraaxillare
Fotografováno dne 28. 7. 2008 (Slovensko, Kriváňská Malá Fatra).