Syn.: Adenolinum grandiflorum (Desf.) W. A. Weber
Česká jména: len velkokvětý (Mareček 1997)
Čeleď: Linaceae S. F. Gray – lnovité
Linum grandiflorum
Rozšíření: Původně zřejmě jihomediteránní druh, byl popsán ze severovýchodního Alžírska (prope Mascar), v současnosti se však objevuje na mnoha místech jihozápadní i západní Evropy (např. Španělsko, Francie, Německo, Británie i Skandinávie), zplanělé exempláře je možné najít i u nás (např. v okolí středočeských Říčan). Byl zaznamenán také na řadě míst v Severní Americe (především Kalifornie, ale i v některých jiných státech USA) i v Austrálii.
Ekologie: Roste převážně na stanovištích dotčených lidskou činností, v blízkosti lidských sídel, zahrad a cest (u Říčan třeba na vyvýšeném zanedbaném rondelu uprostřed kruhového objezdu, kde je nejspíš pozůstatkem někdejší výsadby, a v jeho okolí). Kvete od června do října.
Linum grandiflorum
Popis: Jednoletá bylina s lodyhou vystoupavou až přímou, 30–60(–100) cm dlouhou, od báze větvenou, lysou. Listy jsou střídavé, přisedlé, kopinaté, 13–18 mm dlouhé a 2–4 mm široké, šedozelené. Květenstvím je řídká lata, květy jsou 5četné; kališní lístky jsou kopinaté, 7–8 mm dlouhé, brvité, vytrvávají i v době plodu; korunní lístky jsou obvejčité, 15–30 mm dlouhé, růžové až červené, prašníky jsou modré. Plodem je kulovitá tobolka.
Využití: Vysazuje se do zahrad i městské zeleně jako velmi pěkná letnička s dosti nápadnými květy. Hodí se do letničkových i trvalkových záhonů, snese každou půdu, vyžaduje slunné stanoviště.
Linum grandiflorum
Linum grandiflorum
Linum grandiflorum
Linum grandiflorum
Linum grandiflorum
Fotografováno dne 30. 9. 2017 (Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).