Syn.: Linum arvense Neck., Linum crepitans (Boenn.) Dumort., Linum grandiflorum Rchb., Linum humile Mill. Linum monadelphum Mart., Linum sativum Hasselq., Linum trinervium B. Heyne ex Roth, Linum utile Salisb.
Čeleď: Linaceae S. F. Gray – lnovité
Rozšíření: Jedná se o prastarou kulturní rostlinu. Její původ není přesně znám, patrně byla vyšlechtěna z mediteránního druhu Linum bienne, mohla by být i druhem blízkovýchodním. Pěstuje se v mnoha oblastech světa, může i zplaňovat, její druhotný výskyt byl zaznamenán např. na ostrovech Makaronésie, v Severní Americe, na jihu Jižní Ameriky, v Číně aj.
Ekologie: Rostlina je pěstována v podhorských oblastech, občas zplaňuje na úhorech, mezích a podél cest. Kvete od června do srpna.
Popis: Jedno- až dvouletá bylina, lodyha vystoupavá až přímá, 30–120 cm vysoká, větvená jen v květenství. Listy střídavé, kopinaté, přisedlé, 2–3 cm dlouhé, 3žilné, nejdelší ve střední části rostliny. Korunní lísty obvejčité, světle modré, vzácně i bílé nebo narůžovělé. Plodem je vejcovitě kulovitá tobolka.
Využití: Len setý je tradiční kulturní plodinou, doklady o jeho pěstování pocházejí z doby kolem roku 3000 př. n. l. Je to významná přadná a olejodárná rostlina, jeho olej používala stará medicína, byl ceněn ale i v malířství, sloužil také ke svícení.
Poznámka: Kultury lnu byly v minulosti vhodnými biotopy pro tzv. linikolní plevele (např. Cuscuta epilinum, Spergula linicola). Ty však byly agrotechnickými zásahy prakticky zcela zničeny.
Fotografováno v červnu 2004 a červenci 2007 (Česko, Brněnsko a Teplicko, kultura).