Botanická zahrada univerzity v Lipsku se nachází nedaleko středu města poblíž univerzitní kliniky. Je to nejstarší botanická zahrada v Německu a jedna z nejstarších vůbec. Původně byla založena v roce 1539 při univerzitě jako zahrada léčivých rostlin na místě bývalé zahrady kláštera dominikánů. V roce 1806 byla přesunuta na pozemek poblíž dnešní budovy říšského soudu; v této době její rozsah co do plochy i počtu pěstovaných rostlin dosáhl vrcholu, například sbírka kapradin byla v té době nejvýznamnější na světě.
Botanischer Garten der Universität Leipzig

Botanischer Garten der Universität Leipzig

Na současném místě botanickou zahradu najdeme od roku 1876. Velké škody utrpěla při náletech během poslední války, kdy došlo především ke zničení skleníků a budovy botanického institutu, na jehož místě dnes najdeme oddělení stepních rostlin. V padesátých letech došlo k obnově, rostliny byly získávány převážně z dalších botanických zahrad tehdejší NDR. V 80. letech začala rekonstrukce, která pokračovala i po sjednocení Německa – v roce 1996 přibyl motýlí dům a později byly strženy staré a postaveny nové skleníky. V současné podobě zaujímá zahrada plochu asi 3,5 ha a pěstuje více než 600 druhů rostlin.
Když přijdeme hlavním vchodem z Johannisallee (další je z Linnéstraße), ocitneme se před skleníky – západní část je věnována sukulentům a venku vedle ní je expozice se sutropickými, v nádobách pěstovanými dřevinami; ve východní části jsou tropické lesní rostliny a zvláštním vchodem přístupný motýlí dům; v jižním velkém skleníku jsou pěstovány převážně tropické bahenní a vodní rostliny; ty se nacházejí i v malém osmibokém samostatně stojícím skleníku za ním. Pozemek zahrady má přibližně tvar trojúhelníku, stromy najdeme především podél východního a jižního okraje, severní část je věnována převážně oddělením uspořádaným podle systému – záhony jsou označeny názvy čeledí, často i podčeledí, a jsou v nich umístěny šlapáky, takže je možné všechny rostliny dobře pozorovat zblízka.
Botanischer Garten der Universität Leipzig
Zajímavá je zvlášť venkovní expozice, najdeme tu řadu méně obvyklých a často nádherně vzrostlých stromů, ale i keřů nebo lián, většinou (východo)asijského původu. Z mnoha jiných jsou to například hlohy (Crataegus azarolus, C. douglasii, C. pinnatifida), javory (Acer cappadocicum, A. griseum, A. grosseri, A. hyrcanum, A. nikoense), duby (Quercus alba, Q. frainetto, Q. trojana), Broussonetia kazinoki, Carya cordiformis, Fagus crenata, Pistacia chinensis, Sinojackia xylocarpa, Sinowilsonia henryi, z jehličnanů Metasequoia glyptostroboides, Taiwania cryptomerioides, Torreya californica, Torreya nucifera.
Botanischer Garten der Universität Leipzig
Zvlášť pozoruhodné je i oddělení věnované rostlinám mírného pásma jižní polokoule s početnou sbírkou rodu Hebe (Hebe buchananii, H. buxifolia, H. cupressoides, H. elliptica, H. pareora aj.), keřovitými Nothofagus antarctica a Podocarpus nivalis a taky skupinka rostlin čeledi Restionaceae (Chondropetalum tectorum, Cannomois grandis, Ischyrolepis subverticillata).
Botanischer Garten der Universität Leipzig
Fotografováno dne 21. září 2013, kdy v zahradě probíhal zajímavý trh (1. Leipziger Pflanzentage); na prodej byla i řada méně obvyklých rostlin, například botanických cibulovin, vzácně pěstovaných dřevin nebo rostlin vřesovištních.