Úloha Litomyšle byla v minulosti vždy významná, město bylo kulturním centrem širšího kraje.
Litomyšl
Hradiště zde vzniklo již v době Slavníkovců, chránilo důležitou obchodní stezku. Pak sídlo připadlo pražskému knížeti. V 11. století byl na tomto místě vybudován hrad a kostel, v roce 1344 bylo v Litomyšli založeno dokonce biskupství. Podstatnou roli v historii města sehráli Kostkové z Postupic, za jejichž vrchnostenské správy v 15. století se zde rozvinula humanistická vzdělanost. Až do roku 1548 bylo město důležitým centrem Jednoty bratrské a sídlem jejích biskupů, sídlila zde i bratrská tiskárna. Není nepodstatné, že právě zde působil lékař J. Černý, autor prvního českého tištěného herbáře z roku 1517. V době rekatolizace byli do Litomyšle povoláni piaristé z Mikulova, jejichž kolej vytvořila tradici zdejšího školství. V Litomyšli působila řada známých osobností české historie, například M. D. Rettigová, J. E. Purkyně, A. Jirásek, J. Durdík, A. Sedláček, na místním gymnáziu na čas pobýval i botanik E. Formánek. Nelze opomenout, že právě zde se v roce 1824 narodil B. Smetana. Jen pro zajímavost na tomto místě připomeňme, že právě v Litomyšli spatřila světlo světa zřejmě nejstarší dochovaná česká botanická fotografie. Jedná se o mikrodaguerrotypii zachycující řez stonkem rostliny, kterou vytvořil Florus Ignác Stašek, rektor zdejší piaristické koleje, v roce 1840.
V roce 1999 byl zámek v Litomyšli zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Litomyšl
Zdejší zámek patří k velmi výstavným, byl postaven podle návrhu italských architektů Giovanniho Battisty a Ulrica Aostalliových v letech 1568–81, za Vratislava z Pernštejna. Jeho fasády pokrývá sgrafitová rustika, práce Šimona Vlacha Ztřeštěného, na nádvoří i figurální sgrafita podle maleb Giulia Romana z Vatikánu a kreseb Martina van Heemskercka. Již v této době se v okolí zámku nacházela zámecká zahrada, v roce 1574 v ní byla postavena fontána. Následné úpravy se zahrada dočkala už v roce 1632, její rozšíření proběhlo v roce 1726, ale na konci 18. století byla výrazně pozměněna. To zřejmě souviselo s přestavbou zámku po požáru v roce 1775, na upravenou terasu přibyl v roce 1796 polygonální pavilon, na ohradní zdi byly umístěny vázy a sochy antických božstev. Na konci 18. století zde vzniklo také zámecké divadlo s dekoracemi Josefa Platzera.
Litomyšl
Dnešní úprava vychází ze studie z roku 1949. Zámecká zahrada je poměrně malá, její celková rozloha činí 3,5 hektaru. Krajinářská část zahrady za zámkem se nalézá v malém údolí s bazénem a jezírkem. V roce 1967 zde byl rekonstruován i přírodní amfiteátr – dnes v troskách. Pravidelná zahrada má úpravu poměrně strohou.
Litomyšl
Karel Hieke (1984) zde ze dřevin napočítal 22 jehličnanů a 64 listnáčů, ocenil především široký výběr cypřišků (kultivary druhů Chamaecyparis lawsoniana a C. pisifera), zmínil i smrk východní (Picea orientalis), zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata), jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), z listnatých dřevin převislý jasan (Fraxinus excelsior ´Heterophylla Pendula´), jírovec žlutý (Aesculus octandra), jerlín japonský (Sophora japonica), jilm horský (Ulmus glabra ´Exoniensis´) a další.
Litomyšl
V těsné blízkosti zámku se nachází piaristický kostel a kolej Nalezení sv. Kříže. Tento kostel byl vybudován podle projektu významného barokního architekta Giovanni Battisty Alliprandiho (v Litomyšli je i pohřben), po jeho smrti v roce 1720 nedokončoval stavbu nikdo menší než František Maxmilián Kaňka, který upravil vzhled fasád a dotvořil interiér.
Litomyšl
Vedle kostela se rozkládají klášterní zahrady, které patří historicky jak ke kostelu piaristickému, tak k nedalekému proboštskému chrámu Povýšení sv. Kříže. Klášterní zahrada původně sloužila jako zahrada užitková i okrasná, v baroku se tu nacházela zelinářská zahrada i štěpnice. Po odchodu piaristů z Litomyšle v roce 1948 zahrady zcela zpustly a nebyly ani přístupné. V současnosti jsou zahrady uzavřeny starými i nově postavenými opukovými zdmi, které částečně stojí na místě původního městského opevnění. Areál zahrad má rozlohu přes jeden hektar, je zde umístěn altán s výhledem na město, nechybí ani květinové záhony. Travnaté plochy jsou určeny k volnému pohybu i odpočinku. Do současné utěšené podoby byl tento areál upraven v roce 2000 podle návrhu Zdeňka Sandlera, Radko Květa a Václava Babky. Sochy pro tuto zahradu vytvořil Olbram Zoubek.
Litomyšl
Fotografováno dne 31. 7. 2010.