LIVISTONA CHINENSIS (Jacq.) R. Br. ex Mart.

Syn.: Chamaerops biroo Siebold ex Mart., Latania chinensis Jacq., Livistona chinensis (Jacq.) R. Br., Livistona chinensis var. subglobosa (Hassk.) Becc., Livistona japonica Nakai ex Masam., Livistona mauritiana Wall. ex Mart., nom. inval., Livistona oliviformis (Hassk.) Mart., Livistona sinensis Griff., Livistona subglobosa (Hassk.) Mart., Saribus chinensis (Jacq.) Blume, Saribus oliviformis Hassk., Saribus subglobosus Hassk.
Čeleď: Arecaceae – arekovité

Livistona chinensis

Rozšíření: Druh jihovýchodní Asie, původní v nejjižnější části Číny (Kuang-tung, ostrov Chaj-nan), na Tchaj-wanu a v jižním Japonsku. Nyní se však pěstuje v parcích nejen po celé jihovýchodní Asii, ale i na jiných kontinentech (např. Bermudy, Florida, Havajské ostrovy i další tichomořské ostrovy, Indonésie, Vietnam, Mauricius, Réunion aj.).

strong>Ekologie: V zemích původního výskytu tvoří součást pobřežní lesů na různých půdách, někdy i v téměř čistém písku, v nadmořské výšce od 1 do 100 m. Většinou tvoří menší izolované porosty o průměru 10–100 m, ale jsou zaznamenány i husté monokultury o délce více než půl kilometru. Kvete v únoru až dubnu, plody vytváří od dubna do září.

Popis: Palma s kmenem až 15 m vysokým, dosahujícím průměru 20–30 cm, přímým a hustě posetým listovými jizvami. Listy mají řapíky až 180 cm dlouhé, se zahnutými trny podél okrajů, vějířovité listové čepele jsou v obrysu téměř okrouhlé, 120–180 cm široké, po obou stranách zelené a rozdělené do 50–90 segmentů, které visí téměř kolmo k zemi. Květenství o délce 100–120 cm je větvené, nese drobné, oboupohlavné, zelenobílé až smetanové květy o průměru 2–2,5 mm. Mírně elipsoidní až kulovité plody o velikosti 1,5–2,6 × 0,9–1,8 cm jsou v mládí zelené, posléze modré až modrošedé.

Využití: Listy se skládají z tvrdých vláken, takže jsou velmi vhodné k výrobě smetáků – stačí pouze přivázat k listu násadu. Vlákna z listů, tentokrát již po jistých úpravách pak slouží jako surovina k výrobě pletených klobouků, tašek a rohoží.
V hrnkové kultuře dosahuje tento druh palmy zřídka většího vzrůstu než 150 cm a potřebuje neobvykle široké nádoby, protože kořeny mají tendenci se rozrůstat do plochy. Jde o druh velice tolerantní jak k vyschnutí, tak k přemokření, stejně tak odolná je i k výkyvům teplot, nicméně dolní hranicí je prokazatelně 8 °C a již při teplotě 15 °C jí hnědnou listy.

Poznámka: Livistona chinensis byla poprvé popsána jako Latania chinensis (Jacquin 1801). Druhové jméno bylo převzato ze slova, které se používá pro daně na Mauriciu. Souvisí to patrně s tím, že přírodovědec a cestovatel Pierre Poivre (1719–86) byl kromě jiného zodpovědný i za zavádění daní na Mauriciu, kde se pak na čas usadil. Poivre vytvořil bohatou sbírku rostlin z jihovýchodní Číny a Indočíny a krom jiného zaslal do Evropy i semena palmy L. chinensis.
Rod Livistona zahrnuje asi 32 druhů, které se vyskytují v tropických oblastech Starého světa.

Livistona chinensisLivistona chinensis
Livistona chinensisLivistona chinensis
Livistona chinensis
Livistona chinensis

Fotografováno v lednu 2012 (Thajsko, Bangkok).