Syn.: Lobelia schaeferi Schltr.
Čeleď: Campanulaceae Juss. – zvonkovité; Lobeliaceae R. Br. – lobelkovité
Lobelia hartlaubii
Rozšíření: Ve starší literatuře byl tento druh označován za madagaskarský endemit, v současnosti se za jeho domovinu kromě severního a východního Madagaskaru uvádějí i horské oblasti centrální tropické Afriky, tedy hory Kamerunu a horská oblast na pomezí Ugandy, Zairu, Rwandy a Burundi.
Ekologie: Roste v horských mlžných lesích, na vlhkých skalách, na Madagaskaru v pásmu od 700 do 1800 m n. m. Kvete od července do ledna.
Lobelia hartlaubii
Popis: Vytrvalá bylina s poléhavou až vystoupavou lodyhou, 20–40(–60) cm dlouhou, větvenou, řídce chlupatou, kořenující. Listy jsou střídavé, řapíky 3–10 mm dlouhé, lysé nebo žláznaté, čepele jsou eliptické, 20–50 mm dlouhé a 10–25 mm široké, na vrcholu špičaté, na bázi na řapík sbíhavé, na okraji výrazně zubaté, lysé nebo řídce chlupaté. Květy jsou obvykle jednotlivé, vyrůstají z paždí listů, květní stopky jsou 5–10 mm dlouhé, chlupaté nebo lysé, někdy se 2 drobnými listeny; kalich je trubkovitý, jen 2 mm dlouhý, lysý; koruna je 10–13 mm dlouhá, růžová až nafialovělá, s bílým hrdlem, horní 2 laloky jsou krátké, kopinaté, dolní 3 delší, obvejčité. Plodem je obvejcovitá tobolka, 5 × 3 mm.
Poznámka: Druhové jméno odkazuje na německého lékaře a přírodovědce Karla J. G. Hartlauba (1814–1900).
Lobelia hartlaubii
Lobelia hartlaubii
Fotografovala Ljuba Procházková, dne 30. 10. 2014 (Madagaskar, NP Ranomafana).