LOBELIA RHYNCHOPETALUM Hemsl. – lobelka

Syn.: Dortmannia montana (Fresen.) Kuntze, Rhynchopetalum montanum Fresen., Tupa montana (Fresen.) Vatke, nom. illeg., Tupa rhynchopetalum Hochst. ex A. Rich., nom. illeg.
Čeleď: Campanulaceae – zvonkovité

Lobelia rhynchopetalum

Rozšíření: Endemit Etiopie. Roste asi v osmi horských skupinách především v centrální části země, v nichž je dosaženo alpinského stupně. Zatímco v Simienských horách je hojný a bohatě kvete, ve skupině Abuna Yosef jsme v roce 2013 pozorovali pouze roztroušené sterilní jedince.

Ekologie: Typický druh afroalpinské vegetace, jíž dává charakteristický ráz. Jednotlivé rostliny jsou roztroušené v trávnících a porostech nízkých keříků nad horní hranicí lesních porostů, místy, zejména v úžlabinách, tvoří řídké „lesíky“; nejníže sestupuje podél potůčků. Roste na živinami dosti bohatých půdách na čedičích, v klimatu s letním obdobím dešťů a celoročně vyrovnaném teplotním režimu, kdy denní teploty vystupují až k 25 ºC, zatímco noční pravidelně klesají i dosti hluboko pod bod mrazu. Lokality leží v nadmořské výšce 3000–4500 m. Rostliny jsou opylovány ptáky, kteří v květech sbírají nektar.

Lobelia rhynchopetalum

Popis: Mohutná, převážně monokarpická rostlina dosahující výšky až 6 m; stonek je nevětvený, dutý, dřevnatý, s jizvami po odpadlých listech a s tenkou borkou a síťovitě uspořádanými cévními svazky; po odkvětu odumírá, avšak od báze se občas tvoří stonky postranní. Listy jsou uspořádány do růžic, jsou dužnaté, přisedlé, jednoduché, kopinaté, 30–60 cm dlouhé, celokrajné, na okraji osténkaté, špičaté, mečovitě vyhnuté, v mládí jemně šedě vlnatě chlupaté. Hroznovité květenství se tvoří po mnoha letech vegetativního růstu, je až 3 m dlouhé, tvořené stovkami květů; listeny pod květy jsou čárkovitě kopinaté, šedomodré, měkce vlnatě chlupaté, špičkou dolů sehnuté, výrazně delší než květy; kalich je zvonkovitý, zelený, s kopinatými cípy dosahujícími do poloviny délky koruny; koruna je souměrná, 5–7,5 cm dlouhá, téměř až k bázi volná, modrá nebo červenofialová; tyčinek je 5, jejich nitky jsou na bázi volné a výše srostlé; semeník je spodní, vzniká srůstem 5 plodolistů. Tobolky nesou na vrcholu zbytky kališních cípů a obsahují velké množství nepatrných semen.

Poznámka: Ve vysokohoří východní Afriky se vyskytuje ještě několik dalších podobných druhů lobelek, např. Lobelia keniensis na Mt. Kenya a Lobelia deckenii na Kilimandžáru; v západní Africe na Mount Kamerun se rovněž vyskytuje příbuzná Lobelia columnaris. V afrických horách podél rovníku je navíc doplňují i vzhledově dosti podobní zástupci rodu Dendrosenecio (Asteraceae). Všechny tyto druhy mají charakteristický habitus rostlin s dřevnatým kmínkem, nahoře s růžicí listů a květenstvím svícnovitého vzhledu, který se ekologicky „osvědčil“ i u zcela odlišných, systematicky nepříbuzných druhů ve vysokohoří v tropických oblastech s analogickými klimatickými podmínkami. V jihoamerických Andách od Venezuely po Ekvádor takto vyhlíží např. druhy rodů Espeletia (Asteraceae) a Puya (Bromeliaceae), v nejvyšších polohách Havajských ostrovů druhy rodu Argyroxiphium (Asteraceae).

Lobelia rhynchopetalum
Lobelia rhynchopetalumLobelia rhynchopetalum
Lobelia rhynchopetalumLobelia rhynchopetalum
Lobelia rhynchopetalumLobelia rhynchopetalum
Lobelia rhynchopetalum
Lobelia rhynchopetalum
Lobelia rhynchopetalum
Lobelia rhynchopetalum

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 29.–31. 10. a 6. a 7. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mountains National Park, Geech – Chennek – Bwahit; Lalibela, skupina Abuna Yosef, okolí vrcholu).