Syn.: Chamaecerasus alberti (Regel) Carrière, Devendraea alberti (Regel) Pusalkar, Lonicera spinosa var. albertii (Regel) Rehder
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Lonicera albertii
Rozšíření: Turkestán, západní Čína.
Ekologie: Roste v horských lesích. Kvete v květnu až červnu.
Lonicera albertii
Popis: Opadavý keř, 0,5–1 m vysoký, větve téměř vodorovně rozložené, šedé až šedohnědé, na kmíncích a starší větvích se borka třepí. Letorosty lysé nebo slabě žláznaté. Listy krátce řapíkaté, čárkovitě podlouhlé až čárkovité, 2–3 cm dlouhé, na líci šedozelené, na rubu namodralé až bělavé, zašpičatělé, na bázi mohou mít 1–2 zuby. Vonné květy v paždí listů po dvou (dvoukvětý vidlan), listeny volné čárkovité, delší než semeník, listénce asi 1 mm dlouhé, srostlé. Koruna pěticípá, pravidelná, růžově fialová, 0,8–1,2 cm dlouhá, trubka korunní úzká, korunní cípy úzké, rozložené. Tyčinky přirostlé ke koruně, nápadně vyčnívají, stejně jako hlavatá blizna. Plody nachové, ojíněné až do běla, asi 0,8 cm v průměru.
Záměny: Středoasijský druh Lonicera spinosa se liší trnitými větvemi a kratší korunou. Není v kultuře.
Využití: Nenáročný keř pro větší skalky nebo krytí menších ploch.
Lonicera albertii
Lonicera albertii
Lonicera albertii
Fotografováno dne 23. 5. 2013 (Praha-Suchdol, kultura).