Syn.: Caprifolium caeruleum (L.) Lam., Chamaecerasus coerulea (L.) Delarbre, Xylosteum coeruleum (L.) Dum.-Courset
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Lonicera caerulea
Rozšíření: Roste na severní polokouli cirkumpolárně, má areál nejrozsáhlejší ze všech zimolezů. V Severní Americe roste od Labradoru a Aljašky na jih do Pennsylvánie, Wisconsinu, dokonce i Kalifornie. V Asii roste od Tichého oceánu přes Tibet a Turkestán až na Kavkaz a do Malé Asie. V Evropě od Skandinávie přes Alpy a pohoří Jura až na Balkán, areál zde navazuje na východokarpatskou část. Chybí ve střední Evropě, údaje z Pyrenejí a části Francie jsou nejisté. Z evropské a asijské části bývalého Sovětského svazu je udáváno 9 menších druhů, ale jejich taxonomická hodnota je pochybná. Nemají jasné rozšíření (areál) a taxonomické rozdíly jsou často nedostatečně definovány.
Ekologie: Roste nejčastěji ve světlých vysokohorských lesích, často s druhy rodů Vaccinium nebo Rhododendron, na humózních půdách chudých na dusík. Nejčastěji roste ve výškách v rozmezí 2000–2500 m n. m., nejníže položené lokality se nacházejí asi 1200 m n. m.
Lonicera caerulea
Popis: Opadavý hustě větvený keř, asi 0,7–2,0 m vysoký. Letorosty má lysé, červenohnědé (skořicové) s nápadnými nadřazenými (až 3 páry nad sebou) pupeny. Někdy jsou na starších větvích ploché, různě velké, skořicově zbarvené tuhé „límečky“ umístěné pod listy. Na starších větvích a kmínku se borka odlupuje v podélných pruzích. Listy jsou vstřícné, eliptické, obvejčité nebo podlouhlé, 2–5(–8) cm dlouhé, modrozelené, na rubu na žilkách přitiskle chlupaté. Řapík je 2–5 mm dlouhý. Květy po dvou na společné stopce květní (asi 2–3 mm dlouhá). Listeny jsou 6–10 mm dlouhé, kopinaté a chlupaté, listénce zdánlivě chybějí, protože jsou srostlé a zcela obalují oba semeníky, jsou lysé a namodralé. Kalich květu je srostlý, koruna téměř pravidelná, žlutobílá, 1–1,5 cm dlouhá. Plody černé, sivě ojíněné, kulovité až elipsoidní dvojbobule, 0,8–1,0 cm dlouhé. Semena jsou tmavě skořicově hnědá, 2–3 mm dlouhá. Kvete v květnu až červnu.
Velmi proměnlivý druh s řadou poddruhů a či malých druhů. Proměnlivý je především v tvaru, velikosti a odění listů, odění letorostů, velikosti květů a tvaru plodů. V evropské a asijské části bývalého Sovětského svazu popsané menší druhy mají nejistou taxonomickou hodnotu, jejich popisy vedou k záměnám a není dobře prozkoumáno jejich rozšíření. Jedním z rozdílů mezi těmito druhy je chuť plodů.
Záměny: V našich herbářích jsou občas jako L. caerulea označeny rostliny zimolezu černého (Lonicera nigra).
Lonicera caeruleaLonicera caerulea
Lonicera caerulea
Využití: Pro přehlednost jsou zde uvedeny tzv. malé druhy, které lze také považovat pouze za proměnlivost v rámci druhu Lonicera caerulea. Plody jsou hořké, proto nejedlé u druhů: evropská populace L. caerulea L., z tzv. malých druhů L. pallasii Ldb., L. baltica Pojark., L. turczaninowii Pojark., L. altaica Pall., L. stenantha Pojark., L. buschiorum Pojark., L. iliensis Pojark.
Plody jedlé mají sladkokyselou chuť a jsou využívány na Sibiři jako ovoce, jedí se čerstvé nebo jako zavařenina, zřejmě se využívají i na výrobu pálenky. Jeden z druhů je pojmenován jedlý – L. edulis Turcz. ex Freyn. Má plody podlouhlé, válcovité až podlouhle eliptičné, 9–12(–14) mm dlouhé, chutné. Prý se jejich chuť podobá chuti bobulí vlochyně Vaccinium uliginosum. Druhý druh – zimolez kamčatský L. kamtschatica (Sevast.) Pojark. má plody 10–16 mm dlouhé, podlouhle eliptičné, chutné. Byly vzaty do kultury a šlechtěny. Ne vždy se však podařilo zachovat chuť plodů, proto jsou kultivary množeny řízkováním, nikoli výsevem. U nás se pod obchodním názvem „kamčatská borůvka“ prodává zimolez kamčatský Lonicera kamtschatica. U pěstovaných kultivarů se může sklidit až 2–3 kg plodů na rostlinu. Plody jsou obvykle válcovité, modré, ojíněné. Jednotlivé plody váží až 1–2 g a mají vysoký obsah vitamínu C a další antioxidanty.
Poznámka: Většina zimolezů má plody jedovaté, toxicitu způsobuje pravděpodobně obsah saponinů. Otrava se projevuje průjmy. U zimolezu modrého však větší část plodu tvoří zdužnatělé listénce obalující semeníky, zřejmě proto se jedná o plody netoxické, obvykle však hořké.
Lonicera caerulea
Fotografováno v červenci 2008 (Častolovice, park) a 2. 5. 2009 (Průhonice).