Gustav Lorinser se narodil dne 28. srpna 1811 v severočeské Mimoni, zemřel 20. května 1863 ve Vídni. Sudetoněmecký lékař a botanik.

Čtvrtý z pěti synů lékaře Ignaze Lorinsera. Rodina pocházela z rakouského Vorarlberska, v Mimoni se usadil až Gustavův dědeček Franz Anton Lorinser. Studoval gymnázium v Litoměřicích, pak nastoupil na studia medicíny do Prahy. Poté, co získal doktorát z medicíny (1838), usadil se po boku svého otce jako všeobecný lékař. V roce 1850 nastoupil na lékařské místo v Chebu, v roce 1852 se stal středoškolským učitelem biologie v Prešpurku (dnešní Bratislava), působil zde až do roku 1861. Poté se odstěhoval zpět do Mimoně a do České Lípy. Zemřel předčasně ve Vídni.
Rád botanizoval, sbíral rostliny, a to především v severních Čechách, později i v okolí Bratislavy, spolupracoval s Opizovým Ústavem pro vyměňování bylin (Pflanzentausch-Anstalt). Jeho velký herbář údajně získalo reálné gymnázium Maria Hilf ve Vídni.
Společně se svým bratrem Friedrichem Wilhelmem vytvořil určovací příručku Taschenbuch der Flora Deutschlands und der Schweiz. Nach der analytischen Methode bearbeitet. (Wien 1847, 2. vydání Wien 1851).
O několik let později sám napsal další klíč Botanisches Excursionsbuch für die deutsch-österreichischen Kronländer und das angrenzende Gebiet (Wien 1854, 2. vydání 1860).
Čelakovský v Úvodu ke své Analytické květeně české z roku 1879 vytýkal této Lorinserově knize přílišnou stručnost u popisů rostlin. Uvedl také, že vedle morfologicko-popisné části náleží ke každé pravé květeně také část geografická, bez kteréž celá popisná část (jako v Lorinserově od Mašla přeložené květeně) visí ve vzduchu, nemajíc pevné půdy, na níž by stála. Čelakovský proto přidal do své knihy i stručný údaj o výskytu uvedených druhů v jednotlivých krajích Čech. Velmi zajímavá je Čelakovského zmínka o Mašlově překladu – byla to tedy zřejmě právě tato Lorinserova kniha, která sloužila jako předloha pro Mašlův Analytický klíč botanický, který vyšel v Praze v roce 1876.
Později byla tato Lorinserova kniha využita i pro klíč vídeňského univerzitního profesora botaniky Karla Fritsche Excursionsflora für Oesterreich, mit Ausschluss von Galizien, Bukowina und Dalmatien. Mit theilweiser Benützung des „Botanischen Excursionsbuches“ von G. Lorinser, verfasst von Karl Fritsch (Wien 1897).
V botanické literatuře se jeho jméno uvádí ve tvaru G. LORINSER.
Botanisches Excursionsbuch für die deutsch-österreichischen Länder und das angrenzende Gebiet
Friedrich Wilhelm Lorinser se narodil dne 13. února 1817 v Mimoni, zemřel 27. února 1895 ve Vídni. Bratr předešlého, také lékař, ředitel vídeňské nemocnice, mykolog. I on vystudoval medicínu v Praze, pak působil ve Vídni. Společně s bratrem vydal výše zmiňovaný Taschenbuch der Flora Deutschlands und der Schweiz.
Je také autorem knihy Die wichtigsten essbaren, verdächtigen und giftigen Schwämme mit naturgetreuen Abbildungen derselben auf 12 Tafeln in Farbendruck (2. vydání – Wien 1881). Ta byla přeložena i do češtiny, vyšla pod názvem Sbírka nejdůležitějších jedlých, podezřelých a jedovatých hub ve věrných vyobrazeních na 12 tabulích v barvotisku sestavil a původně popsal Bedř. V. Lorinser u volném překladu vzdělal Lad. Čelakovský (Vídeň 1877).
Standardní forma jeho jména používaná v botanické literatuře je F. LORINSER.
Na počest bratrů Lorinserů pojmenoval v roce 1851 Karel Bořivoj Presl rod Lorinseria C. Presl. (Blechnaceae) – dnes synonymum pro Woodwardia Sm.
Sbírka nejdůležitějších jedlých, podezřelých a jedovatých hub