Zdolat v soutěži O nejlepší botanickou ilustraci roku 2011 čtvrtou příčku určitě není ostudou! Přesvědčit totiž 16 porotců soutěže o svých kvalitách, bylo pro všechny účastníky velmi těžké! Vždyť jediný porotcovský hlas vlastně téměř nic neznamenal, v této soutěži bylo potřeba získat na svou stranu většinu poroty, aby soutěžící dospěl alespoň k první desítce! Toto čestné 4. místo v soutěži získala Ludmila Businská – gratulujeme jí! Požádal jsem ji o krátký rozhovor.
Ludmila Businská
Paní Ludmilo, řekněte nám něco o svém dosavadním životě. Jsou Vaším světem rostliny nebo spíše jejich zobrazování?
Vystudovala jsem Střední zemědělskou školu na Mělníce, obor zahradnický. Byly to pěkné roky, škola vždy měla – a myslím dosud má – dobrou pověst, ale je to již pěkně dávno. Maturovala jsem v jednaosmdesátém roce. Po škole jsem nastoupila jako technik ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, a to bylo, myslím, pro mne zlomové období. Tam jsem poznala svého muže, který je zaujatý dendrolog, přesněji zaujatý terénní dendrolog. Tehdy jsem mu jen tak pro zábavu nakreslila první borovou šišku, protože již tehdy bylo jasné, že borovice jsou jeho přednostním zájmem. A tím vlastně začala naše dlouholetá manželská spolupráce. Jinak se to snad ani nazvat nedá. Pracovala jsem pak ještě v Botanickém ústavu ČSAV v Průhonicích, kde jsem měla pět let na starosti známé alpinum, nyní pracuji v Ústavu experimentální botaniky v Praze-Suchdole, kde mám na starost skleníky a pěstování pokusných rostlin včetně všeho, co k tomu patří.

Říkáte „manželská spolupráce“?
Ta mne asi s botanickou ilustrací spojuje úplně nejvíc. Společně jsme procestovali snad nejodlehlejší místa jihovýchodní a střední Asie. Vždy bylo naší, anebo spíše manželovou největší motivací nalézt, potvrdit nebo upřesnit nějaký výskyt vzácného druhu borovice, ale i ostatní botanické a dendrologické, někdy i entomologické nálezy a zajímavosti jsme neopomíjeli. Měli jsme i úspěchy. Kromě potvrzení, či vyvrácení všelijakých „pinologických“ tezí, jsme našli i zcela nové druhy, které manžel taxonomicky a nomenklatoricky zpracovává a publikuje. A k tomu právě já dodávám své perokresby šišek, semen, větviček apod. Toto považuji za ideální spojení. Odborník, který přesně ví, které znaky jsou pro daný druh důležité a kreslíř, který je schopen je vyjádřit na papíře. A to vše pěkně v rámci společného manželského soužití. Tím totiž odpadá otázka, kde na to vzít čas. Tak to bylo řečeno s trochou humorné nadsázky, pochopitelně.

Máte nějaké výtvarnické vzory nebo alespoň oblíbené výtvarníky?
Vážím si a obdivuji každého, kdo nějakým způsobem uchopí a zvládne řemeslo. Kresba doprovází člověka od jeho počátků, a to, jak třeba pravěcí lidé zobrazovali zvířata, je dodnes možné považovat za umění. Vlastně i nyní mám úplně největší obdiv právě k ilustrátorům zvířat. Namátkou mně napadají jména jako manželé Knotkovi, pan Hošek nebo Pavel Procházka. A samozřejmě František Severa. Malířů, kteří to dokáží, je kupodivu docela dost. Pro mne je to něco hodně vzdáleného a nedostižného. Je to něco, co musíte opravdu studovat, co nestačí mít prostě jenom rád.

Jak plánujete svou budoucnost?
Zatímco manžel ještě stále neúnavně pokračuje ve svých terénních výzkumech, já ho již několik let nedoprovázím. Začala jsem například včelařit, a to člověka tak nějak zklidní. A také jsem si našla poslední roky trochu času na malování. Mám celý život blízko k přírodě, k rostlinám, a tak je logické, že tyto jsou i hlavním námětem mých obrazů. Jako techniku jsem si zvolila akvarel. Má obrovské možnosti, a tak je stále s čím se trápit, co se snažit pochopit a zvládnout. A o to jde, myslím, především. Stále překonávat nově dosažené hranice. Ale nezapomeňte, že mluvíte s laikem, s člověkem, pro kterého je malování koníčkem, a tak mě berte trochu s rezervou. O co já se urputně snažím, to jiní již dávno znají a překonali. Ale přesto se stále snažím. Důkazem je i má účast v této soutěži a také mé dřívější výstavy akvarelů v Mnichovicích, Ondřejově a Botanické zahradě hl. m. Prahy v Troji.
Ludmila Businská
Přejeme tedy Lídě Businské hodně radosti s jejími včeličkami, ale určitě i spoustu úspěchů v botanické ilustraci! Připomínáme na tomto místě opět její soutěžní práce, k tomu přidáváme i několik velmi zajímavých ilustrací šišek, které již publikovala v odborném tisku.
Lída BusinskáLída Businská
Lída Businská
Ludmila Businská
Ludmila Businská