Syn.: Lupinus pumicola A. Heller
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Lupinus andersonii
Rozšíření: Areál se rozkládá na západě Severní Ameriky, roste v USA v Oregonu, Kalifornii a Nevadě a přesahuje i do Mexika na Kalifornský poloostrov.
Ekologie: Nejčastěji provází horské louky a světliny v borových nebo jedlových lesích, vystupuje až do nadmořské výšky 2900 m.
Lupinus andersonii
Popis: Vytrvalá bylina; lodyhy jsou víceméně přímé, 20–90 cm vysoké, chlupaté. Listy jsou střídavé, dlanité, s 6–9 lístky; řapíky jsou 2–6 cm dlouhé; lístky jsou obkopinaté, 2–6 cm dlouhé a 0,6–1,2 cm široké, zelené, špičaté; palisty jsou 0,3–1,5 cm dlouhé. Květenství je 2–23 cm dlouhé, vyrůstá na stopce 1,5–8 cm dlouhé; kalich je zvonkovitý, dvouzubý horní pysk má cípy 5–7 mm dlouhé, dolní je 2–3zubý, s cípy 3–8 mm dlouhými; koruna je 0,9–1,2 cm dlouhá, bělavá, nažloutlá, modrá nebo nachová, a pak se světlou skvrnkou na pavéze, pavéza je na vnější straně lysá, člunek je lysý. Lusky jsou podlouhlé, 2–4,5 cm dlouhé, hedvábitě chlupaté, s 4–6 semeny.
Lupinus andersonii
Lupinus andersonii
Lupinus andersonii
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 26. 8. 2017 (USA, Oregon, Crater Lake National Park).