LUPINUS LUTEUS L. – lupina žlutá / lupina žltá

Česká jména: planý hrách římský (Huber 1596), vlčí bob žlutý (Dostál 1950), lupina žlutá (Kubát 2002)
Slovenská jména: vlčí bôb žltý (Dostál 1950), lupina žltá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Fabaceae – bobovité

Lupinus luteus

Rozšíření: Původní v západním Středozemí, v Portugalsku, Španělsku, Maroku, Alžírsku a Tunisku. Druh byl zavlečen i do dalších oblastí Mediteránu, ale i do Chile a na Floridu. Ve střední Evropě byl pěstován zhruba od poloviny 19. století, po 2. světové válce se však již vysazoval méně. Přesto je doloženo několik dřívějších zplanění i u nás.

Ekologie: Roste při okrajích polí, na úhorech, kolem cest, na ruderálních stanovištích, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1100 m. Kvete od února do července, ve střední Evropě až od června.

Lupinus luteus

Popis: Jednoletá bylina s kůlovitým kořenem. Lodyha je přímá, 25–80(–100) cm dlouhá, chudě větvená, chlupatá. Listy jsou řapíkaté, (6–)7–9(–10)četné, lístky jsou podlouhlé až obkopinaté, 30–60 mm dlouhé a 9–10 mm široké, na líci lysé až řídce chlupaté, na rubu hustě chlupaté. Květenství je přeslenitý hrozen, 5–25 cm dlouhý, květy jsou stopkaté, žluté; kalich je dvoupyský, až 10 mm dlouhý; koruna 14–18 mm dlouhá. Plodem je chlupatý lusk, 45–60 mm dlouhý.

Využití: Bývá občas pěstován jako zelené hnojení i jako krmivo pro zvířata či potravina – semena obsahují jedovaté alkaloidy, které údajně lze odstranit máčením. Vysazuje se i z důvodů ryze okrasných jako letnička.

Lupinus luteus
Lupinus luteus
Lupinus luteus
Lupinus luteus

Fotografovala Petra Pokorná, dne 7. 2. 2016 (Portugalsko, okolí Vila Nova de Milfontes).