Syn.: Juncus albidus Hoffm., Juncus luzuloides Lam., Luzula albida (Hoffm.) DC., Luzula nivea subsp. albida (Hoffm.) Bonnier et Layens
Čeleď: Juncaceae Juss. – sítinovité
Luzula luzuloides

Luzula luzuloides

Rozšíření: Především střední a severní Evropa, ojediněle až za polárním kruhem, na jihu zasahuje do severní Itálie a na Balkánský poloostrov. Na východ od Karpat se vyskytuje málo, ostrůvkovitě. Víceméně chybí v maďarské pustě. Zavlečena do Severní Ameriky. U nás je hojná.
Ekologie: Roste v listnatých, řidčeji v jehličnatých lesích, na pasekách, podél lesních cest. Kvete od května do června.
Popis: Vytrvalá, řídce trsnatá bylina s podzemními výběžky, vysoká 30–70 cm, často vytvářející porosty. Ostře zašpičatělé listy jsou porostlé dlouhými bělavými brvami. Lodyha je přímá, oblá, listnatá, květenstvím je volně složený kružel. Květy vyrůstají ve skupinách po 2–5, jsou malé, okvětních plátků je šest, jsou světlé, bělavé nebo nažloutlé, u subsp. rubella jsou hnědočervené (měděné). Tyčinek je šest, semeník má trojklannou bliznu. Plodem je tobolka, semena jsou drobná s krátkým masíčkem.
Poznámka: Na našem území se rozlišují dva poddruhy. Vyobrazená b. b. pravá (L. l. subsp. luzuloides) a b. b. měděná (L. l. subsp. rubella), která roste na horských loukách v pohraničních pohořích severních a severozápadních Čech a Moravy, vzácně také na Šumavě a v inverzních polohách.
Luzula luzuloidesLuzula luzuloides
Fotografováno v květnu 2007 (Praha, PP Údolí Kunratického potoka).