Syn.: Galoperdon epidendron (L.) F. H. Wigg., Lycogala miniatum Pers., Lycoperdon epidendrum L., Reticularia miniata (Pers.) Poir. – vlčí mléko obecné, vlčí mléko oranžové
Taxonomické zařazení (podle Index Fungorum): Protozoa – prvoci, Amoebozoa – měňavkovci, Myxogastria, Incertae sedis, Liceida
Čeleď: Tubiferaceae T. Macbr.
Lycogala epidendrum
Rozšíření a ekologie: Vyskytuje se po celý rok, nejvíce pak v červenci až říjnu, na tlejících pařezech, kůře a větvích. Nejčastěji jej najdeme po deštích v malých koloniích.
Popis: Plodnice mají průměr 0,3–1,5 cm, jsou kulovitého až polštářkovitého tvaru, přisedlé, jemně bradavčité až šupinkaté. V mládí mají béžovou, světle červenou až červenou barvu, jsou měkké, vyplněné rumělkově červeným plasmodiem, které je slizké. Ve stáří, kdy dozrají, jsou barvy olivově hnědé, šedé až tmavě hnědé a na povrchu mají tenkou skořápkovitou korovou vrstvu. Pak se povrchová blanka rozpouští a uvolňuje výtrusy. Výtrusný prach je šedorůžový, výtrusy kulovité, na povrchu jemně síťnaté, barvy narůžověle šedé, velikosti 6–7 µm.
Lycogala epidendrum
Lycogala epidendrum
Záměny: Vlčí mléko kuželovité (Lycogala conicum) má protáhle kuželovitý nebo oválný tvar plodnic a černé šupiny na vrcholové části. Vlčí mléko žlutohnědé (Lycogala flavofuscum) vytváří větší (2–5 cm) aethalia, která jsou spíše rozlitá nebo polokulovitá a mají poněkud světlejší barvu.
Lycogala epidendrum
Poznámka: Dřív se zařazovalo mezi houby, ale tvorba plodnic a výtrusů je pouze jedno stadium jejich života. Patří mezi Mycetozoa – hlenky, tedy organismy na pomezí rostlinné a živočišné říše, které se zařazují mezi prvoky. Stejně jako rostlinné buňky produkují celulózu, podobně jako houby tvoří spóry. Většinu života žijí jako buňky měňavkovitého tvaru, pohybují se za potravou, živí se pohlcováním bakterií, prvoků, kvasinek.
Lycogala epidendrum
Fotografováno ve dnech 1. 12. 2007 a 7. 5. 2008 (u Roztok).