Syn.: Lycopodium brachystachyum Opiz
Čeleď: Lycopodiaceae P. B. – plavuňovité
Lycopodium clavatum
Rozšíření: Roste v mírném a chladném pásmu Eurasie a Severní Ameriky, také v jižní Africe a Jižní Americe, v subtropických a tropických oblastech jen místy v horách. U nás v mezofytiku a oreofytiku roztroušeně až hojně, v některých oblastech termofytika velmi vzácně nebo chybí.
Ekologie: Vyskytuje se na vřesovištích, suchých pastvinách, smilkových loukách i světlých jehličnatých (vzácněji listnatých) lesích, na kyselých půdách. Výtrusy dozrávají od června do září.
Lycopodium clavatum
Popis: Vytrvalá plavuňovitá rostlina s plazivými, kořenujícími, až 1 m dlouhými lodyhami. Postranní větve vystoupavé až přímé. Listy čárkovitě kopinaté, 3–5 mm dlouhé, celokrajné nebo jemně zoubkaté, bez suchomázdřitého lemu, zakončené dlouhým bílým chlupem. Na vzpřímených větvích jsou listy hustší (není vidět lodyhu) a obloukovitě vzhůru ohnuté, vzácněji rovnovážně odstávající. Výtrusnicové klasy až 8 cm dlouhé, po (1–)2–3(–5), na konci 2–18 cm dlouhých vzpřímených stopek. Sporofyly vejčité, na stopkách nápadně řidší a bez výtrusnic.
Využití: Sušené rostliny se používají v lidovém lékařství. Velmi hořlavé výtrusy se používaly ke světelným efektům v divadelnictví.
Ohrožení a ochrana: Plavuň vidlačka je u nás považována za ohrožený druh (C3). Druh je zákonem chráněný na Slovensku, kde je řazen mezi méně dotčené druhy (LC), v Srbsku, Maďarsku a Polsku (zde je chráněna celá čeleď Lycopodiaceae).
Lycopodium clavatumLycopodium clavatum
Lycopodium clavatum
Fotografováno ve dnech 4. 7. a 7. 7. 2010 (Krkonoše).