Lysimachus (Lysimachos) se narodil v roce 360 př. n. l. v Krannonu v Makedonii, padl roku 281 př. n. l. v bitvě u Kúrúpedion v Malé Asii. Makedonský důstojník.

Během tažení Alexandra Velikého do Persie byl jedním z jeho osobních strážců a vynikl v Suse. Po Alexandrově smrti v roce 323 př. n. l. byla velká říše rozdělena, vrchním velitelem pro evropskou část byl Antipatres, pro většinu Malé Asie Antigonos. Lysimachus vládl v Thrákii, formálně byl podřízen Antipatrovi. V roce 319 zemřel Antipatros, jeho syn Kassandros byl iniciátorem vzniku koalice mezi ním, Antigonem, Ptolemaiem (Egypt) a Lysimachem (Thrákie). Správce babylonského území Seleukos v roce 315 uprchl před rozpínavým Antigonem do Egypta. Z jeho podnětu vznikla nová koalice mezi ním, Ptolemaiem, Kassandrem a Lysimachem proti Antigonovi. Po návratu Seleuka do Babylónu byl v roce 311 dojednán mír. Seleukos ovládl území až k Indii. Kassandros se stal správcem Makedonie do zletilosti syna Alexandra Velikého a Roxany (otázka zletilosti byla vyřešena jejich zavražděním). Opět začaly boje Antigona se Seleukem, stoupal význam Ptolemaia. Antigonův syn Demetrios dobyl Athény, porazil Ptolemaiovo loďstvo. Antigonos, Demetrios, po nich i Ptolemaios, Kassandros, Lysimachus a Seleukes si zvolili titul král (basileos). V roce 302 vznikl druhý spolek mezi Lysimachem, Kassandrem, Ptolemaiem a Seleukem. Lysimachus posílený Kassandrovými oddíly zaútočil v Malé Asii na Antigonova vojska. V roce 301 v bitvě u Ipsu ve Frygii spojená vojska Lysimachova a Seleukova porazili Antigona. Vítězové si rozdělili území – Lysimachos většinu malé Asie, Seleukos Sýrii. Následovaly spory Seleuka a Ptolemaia o jih Sýrie. Seleukos byl stále mocnější, Lysimachus se proto rozvedl s perskou princeznou Amastris, aby se mohl oženit se s Ptolemaiovou dcerou Arsinoe a získat spojence. V roce 298 nebo 297 zemřel Kassandr a Antigonův syn Demetrios přešel do ofenzívy, zmocnil se Makedonie. Následovaly boje o Makedonii mezi Lysimachem, Demetriem a Pyrrhem z Epiru. Při pokusu rozšířit svou moc za Dunaj byl Lysimachus zajat gétským králem Dromichaetem (Dromihete), později propuštěn. V Řecku se stále více prosazoval Lysimachův vliv, zvlášť po Demetriově smrti. Z Makedonie vypudil Pyrrha, ale pronásledovaly ho rodinné problémy. Arsinoe chtěla získat následnictví pro své syny a pomocí svého bratra Ptolemaia Kerauna způsobili smrt staršího Lysimachova syna Agathokla. Vdova po Agathoklovi uprchla k Seleukovi, který toho využil a napadl Lysimachovo území v Asii. V roce 281 překročil Lysimachus Hellespont do Lydie a padl v bitvě severně od Magnésie pod Sipylem u tzv. Kúrúpedion (Corupedium). Seleukos zůstal jako poslední helénistický král, který se účastnil tažení s Alexandrem Velikým. Po návratu domů byl zavražděn. Ptolemaios Keraunos nechal zavraždit Lysimachovy a Arsinoiny syny, Arsinoe uprchla do Egypta.

Na Lysimachovu počet vzniklo botanické jméno Lysimachia; je to latinizovaná forma řeckého slova, které by mělo znamenat „ukončení sporu“.
Lysimachia nemorum