Syn.: Agaricus procerus Scop., Lepiota procera (Scop.) Gray, Lepiotophyllum procerum (Scop.) Locq., Macrolepiota procera (Scop.) Singer – bedla jedlá, bedla ztepilá, velkobedla
Čeleď: Agaricaceae Chevall. – pečárkovité
Macrolepiota procera
Rozšíření: Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule, v Africe, Indii a Austrálii.
Ekologie: Vyrůstá od července do listopadu většinou ve skupinách v prosvětlených listnatých a jehličnatých lesích, především na jejich okrajích a na mýtinách, ale i pastvinách a loukách.
Popis: Klobouk má v průměru 10–30 cm, v mládí je protáhle vejčitý, později se kuželovitě rozevírá, dospělá plodnice je až plochá s hrbolem na temeni. Povrch mladých plodnic je hladký, jemně vláknitý, hnědé barvy. Růstem se pokožka trhá a zůstávají z ní hnědé střechovitě uspořádané šupiny na bělavé vatovité dužnině, hrbol zůstává hnědý. Lupeny mají bělavou barvu, později jsou nahnědlé. Jsou vysoké, tenké, husté, u třeně volné, na okraji klobouku zaoblené, v mládí jsou zakryté blanitým, plstnatým závojem. Po závoji zůstává na třeni v jeho horní třetině široký posuvný bělavý prsten s dvojitě roztřepeným okrajem a hnědou obroučkou. Třeň je vysoký 20–40 cm, má šířku 1,5–3 cm. Je válcovitý, dole výrazně hlízovitě rozšířený. Vnitřek třeně je v mládí vatovitý, později dutý. Pokožka na povrchu třeně je zpočátku hnědá, růstem se trhá na pásy a šupiny a pod nimi prosvítá bělavá dužnina. Hlízovitá báze je porostlá bílým myceliem. Dužnina je bělavá, v klobouku měkká, vatovitá, ve třeni tuhá a vláknitá, na řezu nemění barvu. Je málo napadána larvami hmyzu. Voní jemně houbově, chutná oříškově. Výtrusný prach je bílý, výtrusy elipsoidní, hladké, bezbarvé, velikosti 15–20 × 10–13 µm.
Macrolepiota procera
Záměny: Z velkých bedel je možné ji zaměnit například za často se vyskytující bedlu červenající (Chlorophyllum rhacodes) – je o něco menší, na řezu postupně červená, třeň nemá tygrovaný, je jedlá. Bedla červenající česká (Macrolepiota rhacodes var. bohemica), která neroste v lese a má hlízovitě ztlustlý celý třeň, je některými autory označována za jedovatou.
Vyskytly se i záměny za jedovatou muchomůrku tygrovanou (Amanita pantherina) a muchomůrku zelenou (Amanita phalloides), ty ale na rozdíl od bedel vyrůstají z pochvy.
Využití: Je jedlá, mladé klobouky jsou výtečné.
Macrolepiota proceraMacrolepiota procera
Macrolepiota procera
Fotografováno dne 2. 8. 2008 (Vrátenská hora).