Syn.: Buergeria obovata Siebold et Zucc., Magnolia borealis (Sarg.) Kudô, Magnolia kobushii Mayr, Magnolia praecocossima Koidz., Magnolia pseudokobus S. Abe et Akasawa, Magnolia thurberi G. Nicholson, Michelia gracilis Kostel., Talauma obovata (Siebold et Zucc.) Benth. et Hook.f. ex Hance, Yulania kobus (DC.) Spach
Česká jména: šácholan (Presl 1846, Dostál 1950), šácholan japonský (Dostál 1989), šácholan kobus (Mareček 1997), šácholan japonský (Kubát 2002)
Slovenská jména: magnolia (Dostál 1950)
Čeleď: Magnoliaceae Juss. – šácholanovité
Magnolia kobus
Rozšření: Druh Dálného východu, pochází z Japonska a Koreje. Pěstuje se jako okrasná dřevina v mnoha oblastech světa.
Ekologie: Ve své domovině roste v podhorských lesích, v jiných částech světa je vysazován do zahrad a parků. Kvete od března do května.
Magnolia kobus
Popis: Opadavý keř nebo strom, 7–10(–24) m vysoký, koruna kuželovitá až kulovitá, borka je hladká, šedohnědá, letorosty žlutozelené. Listy jsou střídavé, řapíkaté, celokrajné, eliptické až obvejčité, 6–17 cm dlouhé a 1–11 cm široké, na vrcholu zašpičatělé, palisty srostlé s řapíkem ve velký obalný lupen. Květy se objevují ještě před olistěním, jsou jednotlivé, vzpřímené, zvonkovité, až 10 cm široké, květní obal je tvořen 3 malými kališními lístky, které záhy opadávají, a 6–9 většími bělavými korunními lístky. Plody jsou mnohosemenné měchýřky v šišticovitém souplodí.
Využití: Tento druh je vhodný i pro klimatické podmínky střední Evropy. Vysazuje se v zahradách a parcích, okrasnou funkci mají především poměrně velké květy, které vykvétají ještě před plným olistěním dřeviny. Vyžadují živnou, dobře propustnou, avšak dostatečně vlhkou a mírně kyselou půdu. V kultuře i je řada kultivarů.
Poznámka: Rod byl pojmenován na počest francouzského botanika P. Magnola.
Magnolia kobusMagnolia kobus
Magnolia kobus
Magnolia kobus
Fotografováno dne 16. 4. 2011 (dřevina pochází z kultury – Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně).