Syn.: Malva rotundifolia L., Malva borealis Wallman in Liljeblad, Althaea borealis (Wallman) Alef.
Čeleď: Malvaceae Juss. – slézovité
Malva pusilla
Rozšíření: Původně patrně jen v jižní části západní Sibiře. Směrem na západ až po střední Evropu se rozšířil jako archeofyt, v západní Evropě je jeho výskyt synantropní z pozdějších období. Severní hranice jeho rozšíření sahá až k 69° s. š., jihozápadní hranici v Evropě tvoří druhotný výskyt ve Švýcarsku, dále severní Itálie, země bývalé Jugoslávie a ostrovy v Egejském moři. Adventivně se vyskytuje na Dálném východě, v Severní Americe, Austrálii a na Azorách.
U nás se vyskytuje pouze v termofytiku a teplejších územích mezofytika, od planárního do kolinního stupně.
Ekologie: Roste na ruderálních místech – okraje silnic a cest ve vsích a na periférii měst, návsi, u plotů, jako plevel v zahradách, vzácněji na okrajích polí v blízkosti obcí, především na suchých písčitých až hlinitopísčitých půdách chudých na vápník.
Popis: Jednoleté byliny s tenkým, kůlovým, přes 30 cm dlouhým, velmi chudě větveným kořenem. Lodyha při bázi větvená, 8–50 cm dlouhá, řídce chlupatá až lysá. Lodyžní listy dlouze řapíkaté, s čepelí okrouhlou až okrouhle ledvinitou, na bázi srdčitou, 7laločnou; čepel na svrchní straně řídce chlupatá, na spodu většinou roztroušeně chlupatá; řapík 5–22 cm dlouhý; opadavé palisty podlouhle trojúhelníkovité. Květy v úžlabí listů ve svazečcích po 2–16; květní stopky mnohem kratší než podpůrné listy, za plodu 4–6krát prodloužené, bez listenů. Kalich do poloviny srostlý, s široce trojúhelníkovitými, na okraji mírně kadeřavými cípy. Korunní lístky bělavé, obvejčité, mělce vykrojené, zhruba stejně dlouhé jako kališní. Plody z 8–13 plůdků. Plůdky v mládí hladké, v době zralosti na okraji s ostře vyniklým nezubatým lemem. Kvete od července do srpna.
Ohrožení a ochrana: Sléz nizounký je Červeným seznamem řazen mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2t).
Malva pusillaMalva pusilla
Malva pusilla
Fotografováno ve dnech 4. 6. a 16. 6. 2009 (intravilán Vroutku).