Syn.: Echinocystis oregana (Torr. ex S. Watson) Cogn., Marah oreganus (Torr. ex A. Gray) Howell, orth. var., Megarrhiza oregona (Torr. et A. Gray) S. Watson, Micrampelis oregona (Torr. et A. Gray) Greene, Sicyos oreganus Torr. et A. Gray
Čeleď: Cucurbitaceae Juss. – tykvovité
Marah oregana
Rozšíření: Druh pacifického pobřeží Severní Ameriky, jehož areál se táhne v poměrně úzkém pruhu od jihozápadu Britské Kolumbie přes západ Washingtonu a Oregonu až do střední Kalifornie.
Ekologie: Roste na světlinách a v lemech přímořských lesů s charakteristickou sekvojí stálezelenou (Sequoia sempervirens) a douglaskou tisolistou (Pseudotsuga menziesii), v křovinaté pobřežní vegetaci, ale i na loukách a při okrajích polí, na stanovištích narušovaných lidskou činností, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 800 m, vzácněji stoupá i výše (zhruba do 2000 m). Kvete od března do srpna.
Marah oregana
Popis: Vytrvalá jednodomá bylina s lodyhou plazivou až popínavou a větvenými úponky. Listy jsou střídavé, řapíkaté, v obrysu skoro okrouhlé, dlanitě 5–7laločné, dosahují 8–20(–35) cm v průměru. Květy jsou jednopohlavné, koruna je zvonkovitá, bělavá až nazelenalá, s 5–8 kališními i korunními lístky, samčí květy v hroznech či latách vyrůstajících z úžlabí listů, samičí květy jsou jednotlivé, rovněž úžlabní, samičí květy mají korunní lístky 8–10 mm dlouhé, samčí 5–6 mm dlouhé. Plod je elipsoidní až vejcovitý, do zobánku se zužující, ostnitý, 4–6,5(–8) cm dlouhý, zelený, tmavozeleně pruhovaný, se 3–6 semeny.
Poznámka: K rodu Marah je v současnosti započítáváno asi osm druhů, všechny pocházejí ze západu Severní Ameriky.
Marah oregana
Marah oregana
Marah oregana
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 25. 8. 2017 (USA, Oregon, Cape Perpetua).