Marcin z Urzędowa se narodil kolem roku 1500 v polském Urzędowě (u Lublina), zemřel dne 22. června 1573 v Sandomierzi. Byl to polský lékař, autor tištěného herbáře.

V roce 1517 začal studovat na Krakovské akademii, v roce 1521 se stal bakalářem, v roce 1525 už i magistrem svobodných umění. Zůstal na Akademii a až do roku 1533 zde přednášel logiku a filozofii, v roce 1532 byl dokonce děkanem. Tehdy byl také vysvěcen na kaplana.
V roce 1534 odcestoval do italské Padovy, kde se chtěl věnovat vědám, speciálně pak lékařství a rostlinopisu. Zajímal se o díla starověkých učenců, především Plinia a Dioskorida, poznával však i italské rostliny přímo v terénu. Ještě ve třicátých letech 16. století (snad v roce 1538) získal doktorát medicíny. Kolem roku 1542 už působil opět v Polsku, byl proboštem v Urzędowě a Modliborzycích, od roku 1563 potom kanovníkem katedrály v Sandomierzi.
V jeho lékařské kariéře byl zřejmě nejvýznamnějším post dvorního lékaře hejtmana Jana Tarnowského, krakovského kastelána (zástupce krále v provincii), působil však i v řadě dalších tehdejších polských šlechtických rodin.
V letech 1543 až 1553 sepisoval své nejdůležitější dílo s titulem Herbarz Polski, To iest o Przyrodzeniu Zioł y Drzew Rozmaitych, y Inszych Rzeczy do Lekarztw Należących. Jedná se o dílo dvousvazkové, s 500 stránkami. První díl práce nese název O Przyrodzeniu Zioł Rozmaitych Księgi Pierwsze, svazek druhý pak O Własnościach Przyrodzonych Drzew, y Niektorych Zioł Zamorskich. Celá kniha obsahuje 470 kapitol o léčivých rostlinách, které jsou zde řazeny abecedně. Text je poplatný době svého vzniku, obsahuje krátký popis rostliny, především se pak zaměřuje na léčebné účinky rostlin. Nezřídka je připojena i rytina zachycující podobu popisovaného druhu. Obsah je ovlivněn medicínou starověkou i středověkou, jsou zde zmiňováni například Hippokrates, Dioskorides, Galenos, Avicenna, z filozofů Aristotelés, Platón, Albertus Magnus, z novodobých lékařů Otto Brunfels nebo Leonhard Fuchs aj.
Marcin z Urzędowa se snažil svou knihou odstranit z polského vědění o rostlinách staré chyby – alespoň to dosti často v textu připomíná. Jeho snaha však měla pramalý efekt, kniha vyšla tiskem totiž až 22 let po jeho smrti, tedy v roce 1595 – což znamená 42 let po dokončení díla. Navíc je tato kniha obtěžkána nedostatky tiskařskými, nejednou se tu třeba opakují ilustrace – je tedy zřejmé, že věrohodnost zobrazení není optimální. Některé výroky a druhová určení jsou zvláštní rovněž po stránce obsahové. Na sklonku 16. století přeci již jen botanická knižní produkce vypadala trochu jinak – je rozhodně velká škoda, že dílo nebylo vydáno hned v době svého vzniku.
Herbář Marcina z Urzędowa je v dějinách evropské botaniky 16. století dodnes jaksi podivuhodně odloženou položkou snad až z úplně poslední řady staré a notně zaprášené knihovny. Přitom speciálně pro Čechy by mohl být zajímavým zpestřením pohledu na historii vědy střední Evropy. Marcin z Urzędowa je dobrým vypravěčem.
Marcin z Urzędowa