MATTHIOLA INCANA (L.) R. Br. – fiala šedivá / fiala sivá

Syn.: Cheiranthus albus Mill., Cheiranthus annuus L., Cheiranthus coccineus Mill., Cheiranthus fenestralis L., Cheiranthus graecus Pers., Cheiranthus hortensis Lam., Cheiranthus incanus L., Cheiranthus viridis Ehrh., Hesperis fenestralis (L.) Lam., Hesperis incana (L.) Kuntze, Leucoium incanum Moench, Mathiolaria annua (L.) Chevall., Matthiola annua (L.) Sweet, Matthiola fenestralis (L.) R. Br., Matthiola glabra DC., Matthiolaria incana (L.) Chevall., Microstigma incanum Britton
Česká jména: fiala zimní, levkoje (Hájek 1562), fiola zimní (Presl 1846), fiala šedivá (Kubát 2002)
Slovenská jména: fiala sivá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité

Matthiola incana

Rozšíření: Druh byl popsán ze Španělska, je původní na pobřeží jižní Evropy, od pradávna je pěstován v zahradách, nezřídka zplaňuje i ve střední a západní Evropě, na Kanárských ostrovech, v Severní i Jižní Americe, jižní Austrálii, také na Novém Zélandu. U nás bylo přechodné zplanění tohoto druhu zaznamenáno několikrát na jižní Moravě.

Ekologie: Přirozeným prostředím pro rostlinu jsou pobřežní skály a písčiny nevysoko nad mořskou hladinou. Objevuje se i na sekundárních stanovištích, v okolí lidských sídel, zahrad, na rumištích a nádražích. Kvete v dubnu až říjnu.

Matthiola incana

Popis: Ve střední Evropě obvykle jednoletá až dvouletá, ale v Mediteránu většinou vytrvalá bylina vysoká 10–80(–100) cm, celá šedě až bělavě plstnatá nebo olysalá, s lodyhou vystoupavou až přímou, na bázi dřevnatějící. Dolní listy jsou řapíkaté, horní přisedlé, obkopinaté až eliptické, 5–15 cm dlouhé a 0,5–2,2 cm široké, celokrajné, na vrcholu většinou tupé. Květenství je hroznovité až latnaté, čtyřčetné květy jsou krátce stopkaté, kališní lístky dlouhé 9–15 mm, šedě plstnaté; korunní lístky jsou 20–30 mm dlouhé, 4–12 mm široké, fialové, červené, růžové nebo bílé. Plodem je šešule 4,5–16 cm dlouhá a asi 0,5 cm široká, slabě se hřbetu smáčknutá, posetá krátkými žláznatými chlupy.

Využití: Jedná se o rostlinu okrasnou, často vysazovanou v zahradách i parcích, v kultuře se objevují většinou kultivary, které se od sebe odlišují habitem i dobou kvetení.

Matthiola incana
Matthiola incana
Matthiola incana
Matthiola incana

Fotografovali Eva a Karel Rencovi, dne 23. 4. 2015 (Řecko, Peloponés, mys Monemvasia).