Syn.: Cerinthodes paniculatum Kuntze, Lithospermum paniculatum (Aiton) Lehm., Platynema paniculata (Aiton) Schrad., Pulmonaria paniculata Aiton
Čeleď: Boraginaceae Juss. – brutnákovité
Mertensia paniculata
Rozšíření: Severoamerický druh typický zejména pro oblast boreálních lesů. Roste na Aljašce, v téměř celé Kanadě (mimo nejsevernější a nejjižnější aridní části), v oblasti Velkých jezer a na západě kontinentu (Oregon, Idaho, Montana) přesahuje do USA.
Ekologie: Roste ve vlhkých světlých lesích, na vlhkých loukách, v křovinách a na březích vodních toků, od nížin po hory. Kvete od května do září.
Popis: Vytrvalé rostliny vyrůstající z větvené dřevnaté kořenové hlavy. Lodyhy 20–80(–120) cm vysoké, vzpřímené až vystoupavé, zpravidla chlupaté, olistěné. Listy s výraznou žilnatinou, oboustranně drsně chlupaté nebo chlupaté jen na svrchní straně; přízemní listy dlouze řapíkaté, vejčité až srdčité; lodyžní listy menší a užší, střídavé, 3–15 cm dlouhé, kopinaté až vejčité, krátce řapíkaté, horní lodyžní listy přisedlé. Květy ve vijanech na koncích lodyh nebo v úžlabí horních listů, nicí, trubkovité až zvonkovité, koruna 8–15 mm dlouhá, pěticípá, modrá, v mládí růžová, někdy i bílá, čnělky přesahují korunu. Plody jsou tvrdky, 2,5–5 mm dlouhé, svraskalé.
Ohrožení a ochrana: Ve státě Iowa je řazen k ohroženým druhům.
Poznámky: V angličtině jsou druhy rodu Mertensia označovány jako bluebell.
Jako u mnoha dalších rodů čeledi brutnákovitých (pomněnka – Myosotis, plicník – Pulmonaria a řada jiných), i u plícněnek dochází v průběhu vývoje květů ke změně jejich barvy, a to díky citlivosti antokyanů na změny pH. Mladý květ je růžový a pro hmyz není atraktivní. Při dozrání květu vzroste pH v buněčných vakuolách květu obsahujících antokyany a koruna se zbarví modře; modrou barvu hmyz dobře rozpoznává.
Mertensia paniculataMertensia paniculata
Mertensia paniculata
Fotografovali Jan Prančl, dne 2. 7. 2009 (Kanada, Alberta, Rocky Mountain House), Karel Bergmann, v červnu 2012 (Kanada, Alberta, Calgary, Edworthy Park).