Česká jména: nišpule (Černý 1517), nyšpule česká, vlaská (Hájek 1562), myšpule česká (Zalužanský 1592), nyšpulový strom (Veleslavín 1598), mišpule domácí (Presl 1819), mišpuloň domácí (Opiz 1852), mišpule domácí (Čelakovský 1879)
Čeleď: Rosaceae Juss. – růžovité
Mespilus germanica
Rozšíření: Pochází z oblasti od jihovýchodní Evropy po Arménii a severní Írán. U nás se mišpule pěstuje už od 12. století, zplanělé exempláře se vyskytují vzácně (Praha, České středohoří, Brno, Znojemsko).
Popis: Opadavý keř nebo malý strom, do 5 m výšky. Mladé větve jsou plstnaté, čepel listů úzce eliptická až kopinatá, 7–12 cm dlouhá, celokrajná, v horní části jemně pilovitá, špičatá. Květy jednotlivé, kališní cípy až 4krát delší než češule. Korunní lístky okrouhlé, bílé, kvete od května do června. Malvice kulovitá, bronzově hnědá, jemně pýřitá.
Využití: Plody jsou jedlé v přezrálém stavu (sklízejí se po prvních mrazech) a používají se k výrobě zavařenin. Mišpule vyžaduje teplé a chráněné polohy. Existuje několik kultivarů.
Mespilus germanicaMespilus germanica
Mespilus germanica
Fotografováno 18. 4. 2006 (Ladislav Hoskovec: Brno, Žlutý kopec), září 2006 (autor: Praha, Santoška) a 24. 10. 2006 (Praha, Břevnov).