Syn.: Metrosideros tomentosa A. Rich.
Česká jména: železnec (Presl 1846, Mareček 1997)
Čeleď: Myrtaceae Juss. – myrtovité
Metrosideros excelsa
Rozšíření: Severní ostrov Nového Zélandu, pěstuje se však i na Jižním ostrově, je také naturalizovaný v jižní Africe, jihovýchodní Austrálii a na Azorských ostrovech. Rod je zastoupen asi 50 druhy, 21 z nich je endemických na Nové Kaledonii, 12 na Novém Zélandu, 5 na Havajských ostrovech a 4 na Papui–Nové Guinei. Zbývající se vyskytují na malých ostrovech v Tichomoří, jeden až v jižní Africe.
Ekologie: Roste na teplých a suchých stanovištích, v blízkosti mořského pobřeží.
Metrosideros excelsa
Popis: Strom, až 20 m vysoký, velmi pomalu rostoucí, často vícekmenný, bohatě větvený, mladé větvičky vlnaté. Borka je šedá až šedohnědá, listy jsou eliptické až kopinaté, 4–7 cm dlouhé, zprvu vlnatě chlupaté, později na líci olysávají, voskovatí. Dřevo tohoto stromu je velmi tvrdé, pevné, odolné, používalo se ke stavbě lodí. Květy 5četné, korunní lístky jen drobné, nepatrné, velmi nápadné jsou dlouhé červené tyčinky se žlutými prašníky. Plodem je tobolka. Na Novém Zélandu kvete od listopadu do února, na severní polokouli v letních měsících. Dožívá se údajně až tisíce let.
Poznámka: Tento druh patří k nejznámějším a zároveň i nejčastěji pěstovaným novozélandským stromům. V jazyce Maorů se nazývá Pohutukawa, anglofonní Novozélanďané mu říkávají „novozélandský vánoční strom“ – podle prosincové doby květu.
Metrosideros excelsa
Metrosideros excelsaMetrosideros excelsa
Metrosideros excelsa
Fotografovali Ladislav Kovář, dne 3. 7. 2005 (Portugalsko, Madeira, Funchal); Věra Svobodová, dne 13. 12. 2011 (Nový Zéland, Severní ostrov, Mount Maunganui a Auckland).