Syn.: Campanula lyrifolia Salisb., Michauxia nova J. F. Gmel., nom. inval., Michauxia strigosa Pers., nom. illeg., Mindium campanuloides (L’Hér.) Rech. f. et Schiman-Czeika, Mindium isauricum Contandr., Quézel et Pamukç., Mindium rhazis Juss., nom. illeg., Mindium spicatum J. F. Gmel., nom. illeg.
Čeleď: Campanulaceae Juss. – zvonkovité
Michauxia campanuloides
Rozšíření: Nevelký areál zahrnuje jižní a střední část turecké Anatolie, zasahuje rovněž do Sýrie, Libanonu a Izraele; výskyt v Řecku na ostrovech v Egejském moři je nejistý.
Ekologie: Nejčastěji roste na skalách, ale i na zdech a jiných kamenitých místech s nezapojenou vegetací. Vystupuje do nadmořské výšky 1700 m.
Michauxia campanuloides
Popis: Dvouletá robustní bylina; lodyhy jsou přímé, 1–1,5 m vysoké, řídce odstále chlupaté, někdy v horní části olysalé. Listy jsou střídavé, dolní lyrovité nebo zpeřené, s křídlatým řapíkem, úkrojky jsou podlouhlé až vejčité; horní listy jsou objímavě přisedlé, někdy až široce vejčité. Květenství je latovité; květní stopky jsou 2–4 cm dlouhé, květy jsou nicí, 8–10četné; kališní cípy jsou 0,8–1 cm dlouhé, rozestálé, mezi cípy s 2–4 mm dlouhými, nazpět zahnutými přívěsky, které jsou na okraji opatřené tuhými brvami; koruna je do 4/5 rozdělená, cípy jsou páskovité, 2,5–4,5 cm dlouhé, bílé, nazpět ohnuté; nitky tyčinek jsou na bázi rozšířené, prašníky nesrůstají; čnělka je 3–4 cm dlouhá. Tobolky jsou 8–10žebré, téměř celé ukryté ve vytrvalých zbytcích kalicha, otvírají se 3 chlopněmi.
Poznámka: André Michaux (1746–1802) byl francouzský botanik, který se zasloužil zejména o poznání květeny Severní Ameriky. Rod po něm nazvaný zahrnuje celkem 7 druhů, charakterizovaných 8–10četnými bílými květy. Všechny rostou na Blízkém východě.
Michauxia campanuloidesMichauxia campanuloides
Michauxia campanuloides
Fotografoval Mário Duchoň, dne 20. 5. 2011 (Turecko, Antalya, Side).