Syn.: Clinopodium imbricatum (Forssk.) Kuntze, Satureja imbricata (Forssk.) Briq., Thymus imbricatus Forssk.
Čeleď: Lamiaceae Martinov – hluchavkovité
Micromeria imbricata
Rozšíření: Druh s širokým areálem v tropech a subtropech Afriky a Asie. V Africe roste od Jihoafrické republiky po Kamerun a Eritreu a dále na jihu Arabského poloostrova. Rod Micromeria je poměrně početný, rozlišuje se kolem 75 druhů, mnohdy velmi podobných, které se vyskytují od Makaronésie přes Středozemí až do jižní Afriky a Číny.
Ekologie: Vyskytuje se na skalních teráskách nebo v kamenných snosech, v nadmořských výškách 1000–3000 m.
Micromeria imbricata
Popis: Drobný aromatický polokeřík dosahuje výšky 20–40 cm. Větvičky přímé nebo vystoupavé, lysé nebo chlupaté. Listy vstřícné, přisedlé nebo kratičce řapíkaté, podlouhlé, kopinaté nebo vejčité, až 5–10 mm dlouhé a 2–5,5 mm široké, kožovité, na bázi zaokrouhlené, celokrajné, s podvinutým, ztlustlým okrajem, na vrcholu špičaté. Květenství tvoří koncové lichopřesleny, podepřené listeny, které jsou podobné listům a kratší než květy, v paždí listenů se vytvářejí často velmi zkrácené vidlany až s 20 květy; kalich je trubkovitý, s 5 skoro stejnými, 0,5–1,5 mm dlouhými zuby, koruna dvoupyská, 6–10 mm dlouhá, růžová. Plody jsou asi 1 mm velké tvrdky.
Poznámka: V rámci areálu jsou rostliny dost proměnlivé, je známo několik geograficky vymezených odchylek. Jméno je založeno na rostlinách z Jemenu; druh se uvádí také z prostoru od východního Afghánistánu přes Pákistán, Nepál, Bhútán až do jižní Číny; zdá se však, že tyto rostliny si zaslouží být odděleny na druhové úrovni pod jménem Micromeria biflora (Buch.-Ham. ex D. Don) Benth.
Micromeria imbricata
Micromeria imbricata
Fotografováno dne 15. 2. 2010 (Jemen, Jabal Haráz: Hajjarah).