Syn.: Eupatorium cordatum Burm. f., Eupatorium trinitarium var. volubilis (Poepp.) M. Gómez, Eupatorium volubile (Poepp.) Vahl, Knautia sagittata Blanco, Mikania sagittata Blanco, Mikania volubilis (Vahl) Willd., Mikania volubilis Poepp.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Mikania cordata
Rozšíření: Druh jihovýchodní Asie, jeho areál se táhne v pásu od čínského jihovýchodního Jün-nanu a ostrova Tchaj-wan přes Filipíny, Vietnam, Thajsko a Borneo až po Jávu a Papuu-Novou Guineu. V současnosti se však tento invazivní plevel šíří i v mnoha dalších částech světa (např. jižní Asie, tropická Afrika, Střední a Jižní Amerika).
Ekologie: Nejčastěji se vyskytuje na lesních světlinách či v mladých lesních porostech, na ladem ležících pozemcích, v příkopech podél cest a rumištích. Dává přednost úrodným, vlhkým půdám a podnebí s dostatkem srážek. Jen velmi zřídka roste ve vysloveně suchých oblastech, ideální je pro ní polostín, ale dokáže růst i v poměrně značném stínu, či naopak i na plném slunci, má-li dostatek vláhy a vzdušné vlhkosti. Většinou se plazí po okolní vegetaci či kamenech vzhůru pomocí úponků, někdy ale naopak visí dolů ze svahů, či se prostě plazí po zemi, dokud nenajde vhodnou oporu. Vystupuje od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 2000 m.
Mikania cordata
Popis: Vytrvalá popínavá bylina, lysá či chlupatá, dlouhá 3–6 m. Listy jsou vstřícné, řapíky jsou 1–8 cm dlouhé, čepele srdčité až trojúhelníkovité, 3–12 cm dlouhé a 2–6 cm široké, na bázi srdčité, na okraji vroubkované až zubaté, na vrcholu špičaté, téměř lysé, jasně zelené. Květenství je latnaté; listeny jsou čárkovité až kopinaté; zákrovy jsou úzce zvonkovité, 5–7 mm dlouhé, řídce chlupaté a žláznaté; květy v úboru po 4, trubkovité, 3,5–5 mm dlouhé, bílé. Plodem je úzce elipsoidní nažka, asi 3,5 mm dlouhá, s chmýrem až 4 mm dlouhým.
Využití: Ačkoliv jde o rostlinu plevelnou, bývá občas využívána jako půdní kryt například na čerstvě vybudovaných valech podél silnic, aby se zabránilo erozi. Nať je poživatelná i pro lidi, na některých místech světa se přidává do polévek, jinde slouží jako krmivo pro dobytek. Rostlina je využívána i v lidové medicíně, v Nigérii se odvarem z listů léčí kašel, šťáva z listů se aplikuje i na rány, podobně jako se to u nás dělává s jitrocelem. V Malajsii a na Jávě se listy používají jako obklady při svědivých ekzémech či jiných poraněních kůže.
Poznámka: Rod Mikania zahrnuje okolo 430 pantropicky rozšířených druhů, s centrem diverzity v Brazílii. Byl pojmenován na počest českého botanika Johanna Christiana Mikana, který se zúčastnil slavné vědecké expedice do Brazílie poté, co se rakousko-uherská princezna Leopoldina stala brazilskou císařovnou.
Mikania cordata
Mikania cordata
Mikania cordata
Mikania cordata
Mikania cordata
Fotografovaly Vladimíra Loydová, v lednu 2015 (Srí Lanka, okolí Hikkaduwy), a Věra Svobodová, dne 22. 2. 2015 (Srí Lanka, Unawatuna).